Zobraz všechna LP...
Od 1.1.2011 nás najdete i na FaceBooku.
STROM STÍNU - MEZI OKNY A PAMĚTÍ
1. Nikde nejsem
2. Zavři oči
3. Snad jen ptáci
4. Mráz
5. Oči orkánů
6. Mráz
7. Prázdná místa
8. cestou
9. Dotkla
10. Tanec
11. Odcházím pomalu
Trio něžných rockerů Strom stínu vydalo novou desku. Obsahuje jejich svébytné písně, typicky uvnitř melancholicky rozechvělé a opentlené pozoruhodnými, převážně autorskými, texty. Nahrávka vznikla v podstatě jako živá a pořízena byla v prostorách zrušeného mělnického kina v létě 2014, zpěvy a další záznamy pak byly později doplněny v domácích studiích v Praze. Za zmínku stojí fakt, že skladba Hlasy je autentickým hudebním záznamem pořízeným na klavír umístěný v podloubí mělnického náměstí, kde je slyšet i výskání v kašně se koupajících dětí, Obsazením se na nové desce Strom stínu vrací ke svým prvopočátkům, hostování na kytaru přijal v několika písních Ondřej Ježek (jinak OTK) a ženských vokálů se v jedné skladbě ujala Miki Mutinská, která nahrávala zpěvy i na předchozí desce Zimokruhy. CD je vloženo do ručního atypického obalu.
UNI 10/2015
Třetí album alternativních rockerů, personálně propojených i s akustickými Bellevue, hračičkovským Antiprojekt JUMO, elektroundergroundem Jiříkovo vidění či klasikou MCH Band, zaujme už svým atypickým digipackem.Ten v sobě ukrývá nahrávku, charakteristickou svou vážností, temným podtónem a vedle vlastních textů i zhudebněnou poezií. Jedenáctka nových skladeb střídá melancholii melodramat a dunajovskou nervnost. Staví poetické oblouky nekonkrétních, občas až snových vizí, a hledat tu příběhy je stejně marné, jako čekat humor a bezstarostnou atmosféru. Tak jako na minulém albu Zimokruhy se tu často střídá poučenost postrockovými gradacemi i českým undergroundem, ale osobitost přístupu všemu dává vlastní tvář. Hudba Stromu stínu je nicméně občas až zbytečně zahuštěná; důkazem je křehce krásná skladba Dotkla, která z alba díky své průzračnosti přímo vyčnívá. Právě u ní si lze uvědomit, že největší síla novinky tkví v melodiích a schopnosti vystavět empatické nálady. Hudbu, ve které (jak ukazuje nejen úvod finálové skladby) jsou slova často už navíc, a ve které mnohem více fungují kontrasty, jakým je nahrávka výskotu malých dětí. Více než všechny lyrické pokusy o filozofii. Přesto je ta tvrdohlavost či umanutost, s jakou kapela své skladby předkládá, navzdory kolegům, ani se nepokoušejícím skrývat svou podbízivost či těm, kteří definitivně usnuli ve své vlastní minulosti, rozhodně sympatická.
Antonín Kocábek
Rock and All č. 5/2015
Pražský Strom stínu lze nepochybně také řadit do širokého a hlubokého alternativního šuplíku. Avšak není alternativa jako alternativa. Strom stínu rozhodně nejde za každou cenu cestou maximální náročnosti svého hudebně-filozofického sdělení až za hranu posluchačské (ne)stravitelnosti. Naopak, muzika kapely vzdor své svébytnosti a celkové nepodbízivosti často překvapí nečekaně vstřícnými melodickými náměty, které si nijak neprotiřečí ani s přemýšlivými, sytě metaforickými texty/básněmi. A křehká píseň Dotkla, tak trochu z rodu Hajdovského věci na albu skupiny Manželé Kde jsme zůstali, je jedním slovem nádherná!
Petr Korál