Zobraz všechna LP...
Od 1.1.2011 nás najdete i na FaceBooku.
AKU AKU - VŠECHNO ZMIZÍ (UTAJA HUNATA)
1. Časomlejn
2. Doufám
3. Moc jsme se nepovedli
4. Stanu se
5. Putin
6. Pilous rýžovej
Neobvykle aktuální texty jsou přítomny na nové nahrávce AKU AKU. Na české undergroundové poměry nebývalá hudební zručnost je totiž v jejich případě samozřejmostí, nový, mlaďoučký bubeník zapadl do party postarších pánů skvěle a duch King Crimson se nad nimi vznáší stále. Název desky – s odkazem na prenátální, bolševiky zakázané, jméno kapely – napovídá, že AKU AKU účtují s minulostí a zároveň se s obavami dívají do budoucnosti. Po básnických či tolkienovských textech tentokrát nemilosrdně tepou do přítomnosti, protest a revolta, zakódovaná do jejich muziky po více než třiceti letech, přináší své další plody.
Ale také zpívají: Buď prosím tě klidná / nejedem v tom sami / na stejnecjch lodích kolem / jsou kámoši a známí.
A hned jich je plný booklet. Všechno možná zmizí, ale vzpomínky a hudba AKU AKU tu s námi budou ještě dlouho.
Celá nahrávka trvá 23 minut, takže je za dvě kila.
CZECH BLADE
Vydáno: 13.04.2023
Teplické AKU AKU si možná někteří z vás pamatují z androšských akcí ještě před listopadem (anebo i po něm), když byli – hlavně v první polovině 90. let – docela aktivní. Od začátku na sebe upozornili neobvykle vysokou muzikantskou vyspělostí a poměrně komplikovaným hudebním výrazem, který jim i přesto (nebo spíše právě proto) přinesl oddaný okruh fanoušků. Pak jim ale nějak došla šťáva a koncem devadesátek se rozpadli. O čtrnáct let později se v původní sestavě dali znovu dohromady (až do úmrtí bubeníka Vladimíra Sasky v roce 2012) a v současnosti příležitostně vystupují na festivalech apod. Instrumentálně je deska „Utaja Hunata“ (záměrně nepíši novinka, protože vyšla už v roce 2021) jako obvykle na vysoké úrovni a kombinuje experimentální rock 70. let s prvky jazzu a acid rocku, čímž mi nejvíc připomínají staré (nebo vlastně i současné) GONG. Oproti básnické či tolkienovské minulosti se v současnosti pokoušejí o aktuální texty, což mně osobně úplně nevyhovuje, ale to neznamená, že právě vy to nebudete mít naopak. Dominuje perfektně sehraná a výrazově variabilní rytmika, stejně jako pestrá a vlastně občas i docela tvrdá kytara Jana Peclinovského, který třeba ve skladbě „Doufám“ pěkně šlape do pedálů, a právě v takových okamžicích mi evokují brněnský DUNAJ. Hodně výrazné a expresivní jsou i housle Slávka Neuhöfera, které občas jedou s kytarou dvojhlasy, jindy se zase pouští do vzájemného dialogu. Úplně nadšený ale nejsem z jeho vokálu, který mi přijde docela nejistý a často je spíše deklamací než zpěvem, což podle mě trochu sráží celkově pozitivní dojem z kapely. „Utaja Hunata“ je pro mě ale i přesto docela příjemným překvapením a je škoda, že podobných kapel u nás nemáme víc.
Michal Jakubík
| Doporučená cena v obchodě | 200,- Kč |
|---|---|
| Cena od nás | 200,- Kč |