DO SHASKA! - ANAEMISCHE TAENZE

Doufám, že se Do Shaska! řítí někam jinam, než zbytek tohoto světa

rozhovor Jana Bořka Šikuly, Freemusic (30. a 31.5.2005)

Do Shaska!, původně punk band Do Šaška z Ústí nad Labem, se do místa svého zrodu vrací hrát pravidelně. A než dnes v Praze usídlený Finsternich (jede i v The Three) v ústeckém klubu Circus vybalí své elektronické mašinky, třeba u maminky nafasuje rajskou. K jídlu, ne pro bloody show - ta se nekoná. Zato má jedna z nejmystičtějších anonymních českých kapel současnosti, androš pro 3. tisíciletí, slušného V-Jaye. Jakoby projekcí razil heslo Budiž teskno a temno!
Againzt The Klown na jaře vydali cold noise electronic sand trance CD "Anaemische Taenze" (Chudokrevné tance) u Lábusovy lounské Guerilla Rec. (má i ústecké Houpací koně a Schwarze Aussig, Aku Aku i Radost aus Teplitz či DG 307).
Následující řádky jsem točil v dubnu 05 v ústeckém Circu.


V Ústí jsou vaše koncerty s hosty i proto, že odsud Do Shaska! pochází. Čekáte dnes speciální hosty?

Doufám, že se sejdou především bývalí "členové", kteří se na jiných vystoupeních běžně neobjevují. Měl by s námi zahostovat démonický vokalista Djara, náš původní "zpěvák," a po delší odmlce s námi zahraje i jeden z prvních členů, "reggae guru" Bazhi. Jinak je tu víceméně standardní sestava, ve které hrajeme poslední rok.

Kolik vás je běžně na pódiu?

Fagotista, basák, hlasový ekvilibrista a hráč na dechové nástroje vlastní výroby, VJ a já s počítačem a mixem. Občas s námi účinkuje i "kytarista" a nejnověji máme druhého baskytaristu, který s námi bude mít premiéru 5. června v Rock Café na tzv. Alien Party, což bude součást probíhající výstavy H. R. Gigera.

Pravidelně jste hrávali v ústeckém Biografu U Františka. Už je to passé?

Koncerty U Františka patřily k těm vydařenějším nejen co se týká Ústí. Bohužel tam byl vždycky problém s aparaturou, protože běžné "kinové" ozvučení rozhodně nestačí. Čili jsme si vždy museli někde vypůjčovat různě poskládanou aparaturu, sami si ji přivézt, odvézt, atd. Já v současnosti opravdu nemám sílu, abych si ještě z Prahy vozil aparát - padlo to tedy víceméně na tomto problému.

Ale zase tam byla kvalitní projekce. Kameraman ČT František Šmahel vám k muzice pouštěl své černobílý filmy...

Každopádně. Samozřejmě kdyby se naskytla nějaká příležitost - naposledy např. Napalmed (dnes již NPLMD) tam chtěl dělat vystoupení a přivezli by i aparaturu - tak bych do toho určitě zase šel. Což ale neznamená, že náš normální obrazový doprovod není kvalitní. Právě naopak, což se doufám sám přesvědčíš. Františkův obrazový materiál i jeho vlastní pojetí však je odlišný, což mi právě přijde zajímavý. V jiném kontextu pak působila i muzika trochu jinak.

Co se dá říct k repertoáru dnešního koncertu?

Budou to víceméně živý verze toho, co vyšlo na našem novým CD "Anaemische Taenze" plus nějaký novinky. Nový věci, který ještě nikdy nevyšly, který si teprve musíme naživo "ozkoušet."

I skladby z předchozího CD "Androgyne Haarem"?

Taky. Něco je "zremixovaný", něco úplně předělaný ...

...tak, že je lidi živě nepoznají?

Ale jo - měli by to poznat. Všechny věci jsou ale na koncertě samozřejmě mnohem syrovější a hlučnější. Obzvláště je to znatelný u posledního alba, neboť ta deska působí po zvukový stránce opravdu dost subtilně, decentně. Naživo se tam přidává mnohem víc procesovaných vokálů a dalších akustických nástrojů a hluků. Je to mnohem větší industriál než studiová nahrávka.

Jak vypadá křest vaší desky?

Úplně normálně jako každý jiný kapely. Jako Divokej Bill, třeba (smích). Lábus to chtěl pokřtít, ale nedostal se přes lidi na pódium, protože jsme to dělali v Alternatiff, což není velký prostor a navíc tam úplně překvapivě dorazilo neuvěřitelný množství lidí. Takže nás nikdo nepokřtil - ale byl to křest. Normální koncert, akorát extrémně hodně lidí.

Záleží ti na tom, co se o vás píše?

Když řeknu že ne, budu kecat, když budu tvrdit, že hrozně záleží, taky to nebude pravda. Úplně jedno mi to není, potěší mě, když to někoho baví, ale zas na tom neujíždím - že bych byl nepříčetnej, když to někdo zkritizuje nebo se mu to nelíbí.

Jsou některé recenze i úplně mimo?

No určitě...

Je to o TO lepší?

Mě je to jedno. Když je naopak někdo zmatenej, tak mě to potěší, protože to něj alespoň nějak zapůsobilo. U některých lidí naše "hudba" asociuje hodně zajímavý duševní pochody. Někdo si tam třeba najde věci, který by ani mě nenapadly. A to mne napadají dost velký úchylnosti.

Nejnovější album je rytmičtější. I na tancování?

Jasně. Je to pro mladý lidi, tranceový, úplně jednoduchý taneční věci. Ale díky fagotu a dalším "divným" zvukům dochází k jakémusi spojení protikladů. Taneční, oddechové a nenáročné hudby s něčím úplně opačným, zneklidňujícím, pro někoho i makabrózním. Je to jakýsi primitivní, "předvědomý" trance hozený do postindustriálních struktur s notnou dávkou lepkavé psychedelie, který může rozrušit běžné fungování psýchy a probudit skryté síly v hloubce nevědomí. To představuje právě asi hlavní důvod, proč někomu připadá naše hudba příliš temná a depresivní. Je to pouze v něm, veškerý noční můry si každý nosí sám v sobě. K tomu si na živých koncertech musíš přidat i vizuální stránku, která je naprosto plnohodnotná vůči té zvukové. Tím se ten účinek minimálně násobí. Pročež by pro nás bylo lepší médium DVD, ale jsme rádi i za CD.

Obrazová stopa dává vaší hudbě další rozměr...

Určitě. Plánujeme DVD, ale stále nejsme schopný ho dotáhnout do konce. Mělo být už na Vánoce, ale musíme uvažovat reálně. Když ho uděláme do konce léta, bude to úspěch. Ale hudebně bude znít dost odlišně od normální produkce DS! - ambientní záležitosti, které byly vytvořeny ze základů našeho úplně prvního alba "Draumamadr" z roku 1997, které jsme natáčeli v Jeseníku ještě bez počítačů, takřka primitivním způsobem.

Proč se chceš tak vracet zpátky?

Skladby z "Draumamadru" použiju jako jakýsi zdroj zvuku, který bude značně upravený a doplněný dalšími nástroji a zvuky. Myslím, že ta stařičká nahrávka má v sobě skrytou zvláštní sílu a pomocí "nových technologií" můžeme vyvolat něco, co jsme do ní před lety sami (asi z větší části nevědomě) ukryli.

Kdy se vaše novinky dostanou na album?

Teď jsme jedno vydali, takže zase alespoň na rok máme pokoj.

Zkoušíte i normálně, nebo jenom na koncertech?

Na koncertech. Vždycky připravím základní zvukové struktury, další hráči dohrávají své "nástroje" a já mám všechny pod kontrolou na mixu. Efektuju si je a pohrávám si s tím. Nové věci musíme hrát dlouho, až z nich vykrystalizují skladby, které se v nějaký podobě dají dát na CD. Skladby z nového alba jsou věci, který jsme začali hrát tak dva roky zpátky. Dnes mám třeba připravený dvě nový věci, který spoluhráči nikdy neslyšeli.

Jaká dnes bude projekce k muzice?

To fakt nevím, na to se musíš zeptat V-Jaye. My se navzájem překvapujeme - já jeho novou muzikou, on mě obrázky. A ostatní hráči překvapí tím, co předvedou na svůj nástroj...

Když tě člověk poslouchá, řekne si že je to spíš projekt než kapela...

Asi jo.

Alba jsou tedy projekt a koncert kapela?

Já nevím - to jsou dotazy! Je to projekt, víceméně, ale jde-li o živý hraní, jsme pořád všichni ve svý podstatě "zamrzlí" pankáči. Chceme mít kapelu, tak hrajeme živě, užíváme si to. S deskou si vždycky dám práci, snažím se na ní vše dotáhnout do konce opravdu tak, aby výsledek zněl kultivovaně a vyváženě. Na živo je to mnohem větší zábava. Většinu těch věcí nemám namixovanou dopředu, jen jednotlivý zvuky, který pouštím z kláves a míchám a efektuju. Do toho přimíchávám ještě ostatní, takže celý koncert je vlastně velká improvizace, živý organismus.

Souvisíte s nějakým (myšlenkovým) proudem, skupinou kapel podobného ražení/snažení?

Nevím. Nevím, jestli toužím být součástí industriální scény, taneční scénu zase neznám a nemám o ní žádné iluze... Asi ne, ale určitě nás spousta věcí ze všech rozličných žánrů ovlivňuje.

A souvislosti třeba s politikou?

S politikou ne. Chtěl bych, aby celkový dojem byl hodně abstraktní, neuchopitelný a mnohovýznamový. Konkrétní poselství v hudbě - politický, filosofický, ideologický - mi přijdou hrozně prvoplánový a ve svým výsledku směšný. Baví mě spojovat protiklady, např. projevy Třetí Říše s etnickou muzikou, mísit "vysoké s nízkým", posvátné s profánním. Tím vznikají nové nezařaditelné struktury na pomezí mezi čímkoliv jasně vyhraněným.

Někdy je vaše hudba hodně temná, ale vše shazujete legračními názvy a obaly...

To je právě to... Nikdy bych nechtěl, aby to bylo jen jednovýznamový. Kdybychom začali sklouzávat do nějaký temnoty a la Cold Meat Industry, přišlo by mi to směšný. Proto máme potřebu hodit to někam jinam, mísit to s něčím jiným, dodat tomu další rozměr a především nadhled.

Ne muzikou, jen názvy?

Třeba. Ale ty názvy mi nepřijdou zas tak vtipný. Když jsem dřív hodně poslouchal Negativland a Residents, přišlo mi zábavný používání "legračních" českých samplů z rádia a televize (blazeované a chápavé rozhlasové moderátorky, pološílení důchodci soutěžící o sadu ručníků apod.). Dnes už mi to tak vtipný nepřipadá. I proto, že v současnosti by mi trochu evokovalo jakousi rádoby intelektuální "ironickou" estrádu.

Je na novém CD sampl, na který jsi hrdý?

Nejlepší zvuky tam ze sebe vydává náš obří vokalista. Nepoznáš, že jde o hlas, jsou to plochy a divný zvuky, který dělá přímo svým hlasem nebo na ty svoje odpadní roury a podobný vlastní "nástroje". Ty mi přijdou fakt pěkný. Hned v první skladbě "Lunatick Lami", která má první půlku hodně ambientní, než se rozjedou rytmy, je to celý postavený jen z basy, jeho hlasu a troubení na záchodovou rouru.

Slova ve skladbě "Astomreich (Schwarzwald Mix)" něco znamenají, nebo jde jen o další zvuky?

To je remixovaná "Schwarzwaldklinik", první skladba z předchozího CD "Androgyne Haarem". Jsou tam vysamplovaný vysílačky z německých ponorek a úryvek z rozhlasový hry, pojaté jako deník vojáka jedoucího na východní frontu - "drei Uhr Nacht, wir rollen nach Osten".

Jak souvisí Orient se Sudety a Třetí říší - viz názvy skladeb z "Androgyne Haarem".

To je právě to, o čem jsme se bavili - zdánlivě nesmyslná spojení. Přesto, že tam racionálně viděno nenajdeš smysluplné odůvodnění, souvislosti tam jsou. To je jakýsi alchymistický proces, kdy z chaosu povstane Řád a my jsme stále v té počáteční fázi a teprve nás čeká purifikace.

Skladba "Heilige Kakerlak" z novinky má dost africký rytmy. Cítíš to stejně?

Jo. Vlastně celá tahle deska jsou takový hodně tribal primitivní rytmy, který - tím že se neustále opakují - navozují tzv. změněný stav vědomí, řeknu-li to nejdebilněji jak mohu.

"Heliant Trance" z CD "Anameische Taenze" připomíná fagotem český rockový underground.

Jasně. Já sám byl v rozpacích, jestli tam toho fagotu zrovna v týhle skladbě není moc. Ale časem, jak to poslouchám, mi to naopak přišlo dobrý. Navíc nám to vydal Lábus, takže tam musí být nějaká úlitba pro starý máničky.

V "Belkiss Das Irrlich" zase zní fagot orientálně až romanticky.

Ona tam je totiž jedna vrstva vysamplovanýho a efektovanýho fagotu, a to samý hraje ještě živě a bez efektů. Prolíná se tam živej nástroj s hodně zkresleným, takřka chemickým fagotem, který tvoří takovou podivnou smyčku, a kopíruje její průběh. Čtyřku z novinky mám rád.

Neuvádíte jména, je okolo vás opar tajemství. Projevuje se anonymita kapely na koncertech? Třeba maskami...

Teď už ne. Ale byly časy, kdy jsme používali kostýmy a masky. Pravda, teď je už nepotřebujeme, protože celá kapela i v civilu působíme jako potulný freak show. Ale spíš bych chtěl, aby lidi víc vnímali a soustředili se na obraz z projekce. Minimálně půlka zážitku je vizuální. Ale zase na druhou stranu - v Antverpách jsme asi měli úspěch hlavně díky tomu, že máme hodně klasických "živých" nástrojů. Oni tam jsou zvyklí na standard této scény - dva chlapíci s laptopy a nic víc - maximálně ještě projekce. Je to sice opruz, když chce člověk vyjet hrát někam dál, protože je nás hodně a máme spoustu krámů, ale zas je náš pojízdnej cirkus i zábavnej. To je to pankáčství.

Jsou kapely z venku, se kterými se cítíš být spřízněný? Proto, že je máš rád, nebo že dělají něco podobného?

Určitě jsou nějaký podobný, ale ne stejný. Myslím, že si je spousta kapel podobných, ale tomu se právě snažíme vyhnout. Chceme být jiní.

Proto se Do Shaska! mění každý rok?

Tak často ne. Pouze se vše vyvíjí, ale ta podstata tam zůstává víceméně stále stejná. Mění se pouze okruh "aktivních" hráčů, ale i všichni "bývalí členové" jsou kdykoliv vítáni k hostování, pokud mají pocit, že je i současná produkce oslovuje.

Skládáš si všechno sám, nebo na koncertě pustíš i muziku někoho jiného, experimentuješ s ní?

Na koncertech hrajeme pouze svoje věci, i když u nich se dá těžko mluvit o skládání. Ale kooperaci se spřízněnými projekty se nebráníme. Teď chystáme společný track s Neutrinem (Mufonic Recordinx) a při koncertě s OPUKou jsme ve Zlíně zkoušeli společný "jam", což bych určitě někdy rád zopakoval.

Dovedl by sis představit váš koncert jako unplugged?

Ne.

Dnes už ne, nebo vůbec?

Teď už těžko. Dovedu si představit unplugged koncert, který bych mohl prezentovat, že jsme to my, ale byla by to úplně jiná muzika.

Chtělo by to přizvat hodně afrických muzikantů...

A nejen afrických, muselo by tam být poměrně dost živých muzikantů a "hlukových pracovníků".

Improvizujete hodně na koncertech?

No jasně. Používají se zvuky z desky, ale pokaždé se jinak míchají. Každý koncert je originál.

Řekneš si někdy "Dneska to do vás naperu!"?

Ne. Ono to třeba nevypadá, ale podle mě je to opravdu "očistná" hudba. Po koncertech mívám dobrý pocit - jsem většinou utahanej, ale jaksi zvláštně "vyrovnanej a očištěnej". Ale každopádně nemám tendence svoje negativní emoce házet na někoho jinýho. Úmyslně určitě ne.

Kam se tahle kapela řítí?

To nevím. Doufám, že někam jinam než zbytek tohoto světa.

Nevíš, kam směřuje?

Mám pocit, že to je pořád o tom samým. Jen jinými prostředky, jinou formou - ale podstata je stejná: Pořád spojujeme nespojitelné, na pozadí Chaosu nevědomě tvoříme nové To, o kterém nic nevíme, pohybujeme se v sonický puklině mezi realitami. Zachycujeme něco abstraktního, o čem můžeš těžko mluvit, a právě proto na to používáš hudbu. Je mi hloupý tvrdit, že je to nějaká hudební alchymie, protože to tvrzení je klišé. Ale ve svý podstatě si myslím, že to tak je. Alespoň pro nás. Víceméně pro mě, ale pro kluky myslím taky.

Je to pro tebe i dobrodružství?

Určitě.

Takže někdy i vykřikneš "Heuréka - tak to má být!"

Jo. Je to fakt výbornej pocit, zábava s hlubším dosahem, kterým se ale zase tolik nezaobíráš. Ve svých letech si musím najít nějakou zábavu, jinak bych se zbláznil.

Je zábavný i hledat zvuky někde v terénu?

Dřív jsem tahal všechny zvuky z venku, i na poslední desce to tak je. Teď mě zase naopak baví objevovat virtuální VST instrumenty, analogový syntetizéry a podobný věci. Myslím, že teď začínám mít k těm věcem víc technologický přístup. Začal jsem víc bazírovat na zvuku, i díky lepšímu vybavení, takže už nová deska je zvukově někde jinde než obě předchozí.

Nahráváš si koncerty?

Většinou jo.

Je o tuto muziku venku zájem? Jsou lidi, kteří od vás musí mít všechno?

Jo, jsou to magoři. Není jich ale moc - asi pět. Jeden bláznivej Američan, on byl v těch Antverpách a objednal si úplně všechny CD-R. Jsou to jen CD-R, ale snažím se o zajímavý obaly, aby to nebyla jen obyčejná krabička... Pak mi psal, že je to parádní, akorát by chtěl mít razítko ještě na vnitřním obalu a čísla i na CD i na obalech. Tak jsem mu posílal ještě druhou várku obalů speciálně pro něj. Normální pomatenec.

I z Japonska?

Odtamtud jen jeden. Spíš se ozývají Američani. Hodně nám pomohly ty Antverpy. Od té doby se z venku ozvalo pár lidí, co mají zájem.

Která země v Evropě touto hudbou nejvíc žije? Kde jsou fajn kluby, dobře se vám tam hraje?

Třeba Belgie a Francie je dost zaměřená na to, co mě v poslední době baví - na rytmickou elektro scénu. Německo je spíš tradiční, hutnej industriál a do toho zkreslený vokály - to mají rádi. Výrazem mě dnes víc baví ta Belgie, přijdou mi dobrý labely jako Spectre nebo Hands. Zvukově hodně zajímavý věci na pomezí takřka taneční muziky, ovšem pojatý jinak.

Jak funguje váš V-Jay?

Má všechny možný obrazový smyčky, poměrně obrovskou banku. Pomocí kláves a speciálně vyrobeného kontroleru je míchá, vrství, efektuje. Ode mně z mixu má audio výstup kvůli synchronu s hudbou a obrazy míchá podobně jako já zvuky.

S ním natočíte i DVD?

S ním určitě, ale chceme to udělat trochu jinak. Veškerý obrazy budou jen od litoměřických fotografů Pudonů ASS. Dodali fotky a nějaký filmy, namíchá se to jen z jejich věcí. Asi to bude mnohem abstraktnější a taky muzika bude jiná. O to víc mne láká udělat obrazový záznam živého koncertu.

Klidně undergroundovej? Jedna kameru - a jedem?

Asi by bylo dobrý si s tím trochu pohrát. Na podzim máme hrát v Rostocku na Stubnitzu, kde nabízejí sejmutí koncertu na dvě kamery. A právě jsem mluvil s Martinem Jarolímem (VO.I.D.). Říkal, že tam točili koncert a teď ho z toho záznamu sestříhávají materiál na DVD. Z toho, myslím, by se dalo něco udělat - když je to kvalitně natočený.

Je nutný mít DVD?

Není, ale já bych ho chtěl. Navíc zvlášť u Do Shaska! je to, myslím, docela důležitý. A pomalu to bude nutnost.

Která česká kapela tě baví?

OPUKA ze Zlína, ti jsou čím dál lepší. A pak kapela Bikini, se kterou bych rád udělal nějaký koncerty. Ale to je úplně jinej svět, jen ve dvou hrajou takový punkový rock'n'roll. Jeden kluk na kytaru, na kterou zároveň i basuje, a navíc zpívá, druhej je bubeník. Jsou to fakt muzikanti, kteří umí. Jim i nám přijde dobrý nápad udělat společný koncert, ale nevím, kdo na to přijde a co tomu bude říkat. Ale o to mi to přijde lákavější, hrát s punkovou kapelou mi přijde dobrý. Na živo mě baví třeba Bikini mnohem víc, než sebelepší kapela, kterou si zase naopak rád poslechnu doma z CD. To je kouzlo živého hraní. První pokus se společným vystoupením chceme předběžně uskutečnit letos v září v ústeckým Činoheráku.

Okolo Šaška je dost fám, mýtů. Pokračují?

Já pevně doufám, že někde žijou vlastním životem. Já je nevytvářel, většinou se je dozvím jako úplně poslední - a vždycky mě potěší. Nejlepší bylo, když se kdysi tvrdilo na Litoměřicku, že jeden z Do Shaska! je v blázinci a další dokonce už po smrti. To bylo výborný, ale už je to pár let.

Kdy jste přestali být ústecká kapela?

S Ústím už dnes personální spřízněnost de facto není, protože fagotista je z Teplic, ale určitě se na tom tohle město podepsalo. Dvakrát rád ho nemám, takže například tvrdit jak mu muzikou vzdávám hold je nesmysl. Určitě mě ovlivnilo, ale hlavně jsem rád, že jsem z něho zmizel.

Proč se vaše novinka jmenuje Chudokrevné tance?

Protože je chudokrevná. Anemie tě ovlivní, má vliv i na psychiku. Řada např. dekadentních básníků trpěla anémií a cosi dekadentního má v sobě podle mě i ta deska. Je tam něco, co nevyjádříš jinak - nemoc a zároveň inspirace. A tance, protože to je přece taneční.

Není to přiznání zdravotního stavu?

(smích) Doufám, že ne.

Jak by měla vaše hudba na lidi působit? Co při ní mají dělat?

To je jedno, nemusí tancovat. Kdo jen sedí, vnímá hudbu a obraz může si užít víc. Nám jde ale hlavně o to, abychom si užili taky. Sice to zní zjednodušeně, ale "kdo se nepobaví sám, toho nepobaví nikdo". To je univerzální pravda. Takže může být koncert, kam přijdou tři lidi a všichni jsme dokonale spokojeni a pak samozřejmě naopak. Otrava to pro nás ale popravdě není nikdy. Až začne být koncert nuda, vykašleme se na to. Pak už nemá cenu to dělat. Nebo si alespoň dáme pauzu. Už to tady taky bylo.

V kolika nejmíň lidech koncert odehrajete?

Odehráli jsme ho i ve třech. Byla tam projekce, já a fagot - a šlo to. Ale čím víc lidí, tím je tam větší šance, že vznikne něco novýho, dojde k nějakým nepředpokládatelným spojením.

Překvapují tě spoluhráči?

No jasně. Občas jsou ale překvapeni sami sebou. Jsou pod mojí efektovou "kontrolou" a někdy se sami nepoznávají. To se týká především vokalisty.

Může se stát, že se ti někdy ty loutky vymknou kontrole?

Zatím se nevymkly. Mám je pod kontrolou. Ale zase ne nějak křečovitě - dostávají velký prostor a objevují tak své netušené schopnosti. Až jednou jako "kapela" skončíme, vypustím tyto démonické přízraky jako jezdce z Apokalypsy do světa a pak se máme všichni na co těšit.