Zobraz všechna LP...
Od 1.1.2011 nás najdete i na FaceBooku.
FISH FLESH FIELD AND HENRY DOLLAR - ZBĚHLÝ SATYR
1. Prolog
2. Intercity
3. Husserl byl psovodem v Kongu
4. Tajné mapy minových polí
5. Marian Palla vystřízlivěl a zámek byl plný mongolských performerů
6. Korupce je diskotékový trend
7. Ze tmy se ozývá studený smích
8. Sny potulných čarodějů
9. Do okna zírá stádo sobů
10. Rakve jsou kánoe bankovních rytířů
11. Opravdu nejsi těhotná?
12. Želvy píší tibetským feministům
13. Gapusei
Karlovarská kapela existuje od 1993 a po různě klikatém hudebním vývoji se ustálila na současné podobě od spontánních psychedelických improvizací až k rock and rollu a zase zpět. Zajímavostí jsou dva bubeníci, kteří hudbě v klasickém obsazení dvě kytary a basa dodávají zvláštní napětí. Poprvé za celou dobu hraní nemá tato sestava sólového zpěváka, využívá veškerého potenciálu, který se v kapele nachází. A tak, jako si Plastici našli svého Egona Bondyho, našli si FFF & HD pro tuto nahrávku svého Milana Kozelku, jehož pozoruhodné texty jsou dalším originálním obohacením tvorby kapely.
UNI 1/2024
Karlovarská kapela FFF & Henry $ má za sebou třicet let existence, desku Tanacetum vulgare (2014, dostupná via Bandcamp) a bráno s rezervou, po svém navazuje na odkaz undergroundu. S tím, že underground není žánrová, ale spíše myšlenková kategorie. Na desce Zběhlý satyr se hudebníci na cestě „od spontánních psychedelických improvizací k rock’n’rollu a zpět“ (jak sami svoji tvorbu charakterizují) dobrali k chytlavému a přitom ne hloupému pub rocku, s přehlednými riffy a funkčně jednoduchými „tří-čtyřakordovými“ harmoniemi, které se výtečně hodí ke svérázným, půvabně nekorektním zhudebněným básním Milana Kozelky (1948─2014), který se ostatně od undergroundu distancoval. Spojení s Kozelkovým dílem přitom není jen „vkusové“, že by se básně členům kapely prostě jen líbily, a tak po nich sáhli. Mezi „radikálním básnickým anarchistou“ i mistrem happeningů a kapelou vládlo dlouholeté přátelství. Což ostatně připomíná archivní nahrávka Kozelkovy koncertní promluvy zahajující desku i závěrečná koláž Gapusei.
Navíc pravidelné metrum, „zpěvnost“ a až punková údernost Kozelkovy poezie doslova vybízí ke zhudebnění. Perličky? „Dali mi na hlavu jelení parohy / přes noc mne žehlili pod koly aut / potom mne od stropu svěsili za nohy / stal jsem se pozvánkou na muší raut“ (Rakve jsou kánoe bankovních rytířů). Nesporná pravda „Lepší být psem, který štěká a vrčí / než kdybych jako falus stál / a čekal kam mne strčí“ (Ze tmy se ozývá studený smích). Nebo celý drsně poetický text Želvy píší tibetským feministům.
Ani po muzikantské stránce nejde o žádný amatérismus. Základní trio Jindřich Tolar, Karel Koštejn a Michal Fejt je dávno sehrané a v současné sestavě kapely figuruje i ostřílený profesionál, multiinstrumentalista s jazzovými kořeny Jaryn Janek (Benedikta, Al Yaman, Duende, Ladě i řada profláklých pop/rockových interpretů). Celkově jde o sympaticky svérázné dílko.
Tomáš S. Polívka