KAREL VEPŘEK - PÍSNĚ ZE DVORA KRÁLE MAGORA

Písničkář Karel Vepřek vydal celou řadu alb, přesto tohle je trochu výjimečné. Obsahuje totiž většinu textů básníka Ivana Martina Jirouse (s několika výjimkami: dvakrát text Sváti Karáska a po jednom od Bohuslava Reynka a Velryby Paula Forteho). Typické „folkařství" je poněkud „rozbito" produkcí Tomáše Vtípila, který velmi citlivě dodal celou řadu nástrojů, včetně trubky, houslí či hammondek a výsledkem je pestré album, které přitom neztratilo na osobitosti Vepřekovy interpretace a Jirousových básní.
Tomáš najal i výtečného bubeníka Eliu Monettiho, kterého „naučil" ne-bubnovat podle ne-bubeníků Pozdravpámbu... to prý bylo na celém nahrávání nejtěžší, uchopit ten
ne-rytmus. Album zdobí ilustrace Magorovy dcery Marty, titulní obrázek představuje vnitřek stodoly statku v Prostředním Vydří, místo mnoha nezapomenutelných koncertů a setkání.
Vepřek je solitérní písničkář, nepatří vlastně stoprocentně ani do undergroundu, ani na folkovou scénu, pohybuje se někde mezi, a jeho doménou je zhudebněná poezie především s duchovním podtextem. Má obrovský dar vyhmátnout z básní jejich emoční podstatu, často umí nafrázovat do svých melodií to, co se zdá být nenafrázovatelné, a dát písním/básním nevšední vroucnost a spirituální obsah.