

Zobraz všechna LP...
Od 1.1.2011 nás najdete i na FaceBooku.
![]()
LIAO I-WU, PAVEL ZAJÍČEK, TOMÁŠ VTÍPIL - KRVEPROLITÍ

BÁSNĚ V PRÓZE
1. Předehra
2. Báseň
3. Moře
4. Sníh
KRVEPROLITÍ
5. Mezihra
6. Krveprolití I.
7. Krveprolití II.
8. Krveprolití III.
9. Krveprolití IV.
10. Coda
BONUSY:
11. Liao I-wu: Píseň pro vězněného Liou Siao-poa (instrumentál)
12. Liao I-wu: Matky z náměstí Nebeského klidu
13. Liao I-wu: Nářek 6. června
V roce 2009 pro Český rozhlas načetl Pavel Zajíček s improvizovaným doprovodem Tomáše Vtípila báseň Krveprolití čínského undergroundového básníka Liao I-wu, napsanou jako těžké spontánní reakce na masakr na náměstí Nebeského klidu v Pekingu 3. a 4. června 1989. které si za nelidských podmínek odseděl a dnes žije v Berlíně.
Na podzim 2025 jsme odkoupili od Českého rozhlasu, pak jsme se spojili se samotným Liao, který nám poslal několik vlastních skladeb (v čínštině), tematicky navazující na hlavní motiv alba, které jsme použili jako bonus CD.
První část nahrávky tvoří cyklus lyrických básní v próze, krutě osobní, melancholicky laděné texty napsal Liao I-wu v roce 1988 po tragické smrti své mladší sestry. Jsou proto spíše „útěchou zemřelé“; jakýmsi šamanským „voláním duše“ (zhao hun), které odcházející milovanou bytost přivolává z říše mrtvých zpět; modlitbou nad pomíjivostí řádu světa a neuchopitelností krásy. Druhou částí je ono Krveprolití. To podobu spíše živelné energie, náhlé erupce vzteku a zoufalství, evokace „hněvivých božstev“, proudu vše spalujících pyroklastických obrazů, které se valí mimo končiny jazyka a řeči a vypalují v posluchačově vědomí nové cesty vnímání. Poezie, která podobně jako Krakatoa pohltila sama sebe. (Ivo Hucl)
Hudbu Tomáš Vtípil v zimě k rozhlasovému základu ještě doplnil a celou skladbu přemíchal, takže můžete očekávat „vtípilovsky" ambientní a experimentální muziku s podmanivým Zajíčkovým hlasem. V bookletu najdete nejen texty, ale i rozsáhlý a zasvěcený výhled do Lioaova života a příběh Krveprolití od Iva Hucla. Obal je dílem Františka Štormy.
Bonusem jsou Liao I-Wuovi básnické promluvy a hra na tradiční čínskou bambusovou flétnu. Liao I-Wu je v Číně persona non grata, žije v exilu av tom spatřujeme také důležitost vydání: tak jako kdysi Plastiky vydávali v Kanadě, pronásledovaný čínský básník je vydáván v Česku. I v tom je Guerilla Records nositelem jistého duchovního odkazu undergroundu.
Začátkem března vyjde skladba na barevné LP, křest proběhne ve čtvrtek 2. 4. v Knihovně Václava Havla za osobní účast Lioa I-wu a hudební produkce Tomáše Vtípila.

UNI 3/2026
Jméno čínského básníka, hudebníka, prozaika a také politického vězně (ročník 1958) by nám nemělo znít zcela cize, v roce 2013 vyšly česky jeho Hovory se spodinou (původně vyšly v roce 2001 na Taiwanu, následovala vydání ve francouzštině, angličtině a němčině), na nichž začal pracovat již ve vězení, kde se octl poté, co události na náměstí Nebeského klidu (1989) popsal v monumentální básni Krveprolití. A nejen to, také ji nahrál tradičním způsobem, jakým se při rituálech oslovují duchové zemřelých, nahrávka se pak šířila po celé zemi. Seděl čtyři roky, byl krutě mučen, několikrát se pokusil o sebevraždu. Po propuštění skončil jako bezdomovec, opakovaně mu bylo bráněno v opuštění země, až v roce 2011 uprchl a žije v Německu. Při návštěvě Prahy s ním Vltava odvysílala rozhovor, vysílala četbu z jeho Hovorů, a také – a nyní, po nutném uvedení se dostáváme k našemu albu – v roce 2009 natočila Krveprolití v podání Pavla Zajíčka, za improvisovaného doprovodu Tomáše Vtípila. Nahrávku, jež už není ani v archivu ČRo, Guerilla vypátrala a vydává – ovšem doplněnu o tři bonusy, nahrávkami samotného autora, inspirovanými čínskou diktaturou. Titulní básni na albu předcházejí tři Básně v próze, Báseň, Moře a Sníh, a je to fakt síla. ("Každé slovo je tu kouskem živé kůže / která samovolně srůstá a utváří krásnou bytost – / nevídanou, krystalickou poezii." Báseň.), úplný začátek alba ovšem patří na necelé tři minuty Vtípilově zvukové koláži, dojde i na bambusovou flétnu, elektronické zvuky, ovšem nemilosrdně odklepávající údery naznačují, co přijde. Okamžitě je jasné, proč Pavel Zajíček – jeho přednes je zcela civilní, o to však se víc zařezává, než kdyby nějak sklouzával, ve stylu Večerní chvilky poesie či Radovana Lukavského, do patosu. Platí to i pro samotné Krveprolití, nelze přitom dostatečně docenit Vtípilův vklad, citlivý, chápavý, umocňující. Tři autorské bonusy uvádí Píseň pro vězněného Siao-poa, čínského Jirouse, v níž Liao I-wu hraje pouze na bambusovou flétnu dongxiao, emotivně, srdceryvně. V Matkách z náměstí Nebeského klidu a Nářku 6. června pak slyšíme básníka samotného, opět: autentická síla. Kvílení srdce. Důležité a potřebné album je doplněno obsáhlou studií Iva Hucla.
Josef Rauvolf








