DG 307 - TRIBUTE "2CD"

SPARK 6/2026
Plastiky jsem měl vždycky rád, ale „Dégéčka“ už na mě byla nějak moc. Moc abstraktní, moc ujetí, moc primitivní, moc radikální, takže jsem jejich pozdější hudební aktivity v 90. letech už ani moc nesledoval. Neměl jsem tudíž ani páru o tom, že byli hlavně díky jejich duchovnímu otci Pavlu Zajíčkovi v pozdějších letech docela aktivní a že to byla hudebně úplně jiná písnička než jejich undergroundová éra. Pokud jste to měli podobně, může to pomoci změnit toto album, které je poctou kapele, jež sehrála důležitou úlohu v českém undergroundu. Možná by bylo přesnější říct, že je spíše oslavou než poctou, bez otravného patosu, který jim byl vždy cizí. Jednotlivé skladby vznikaly jak ve studiu, tak i živě během vystoupení jednotlivých aktérů, většinou v letech 2024 – 2026, ale najdete zde i starší nahrávky. Oslovené kapely mají (nebo měly) k androši vždy blízko, takže mě nejvíc zaujaly verze, které se žánrově přece jen trochu vymykají. Všechno nicméně propojují Zajíčkovy texty, které považuji za to nejlepší, co český undergroundu stvořil. Písnička „Hudebníci z konzervy“ od PPU je sice takovou klasikou, ale má fakt vtipný a současně i lehce nostalgický text, který je zároveň oslavou češtiny. Výborná je i pulzující „Tygře tygře ohnivou“ od MÁG, poháněná primitivní elektronikou, leč s absolutně podmanivou, hypnotickou atmosférou. Legračně afektovaná „Koulim vočima“ od kapely ŠPINVÉ SPODNÍ PRÁDLO je hudebně inspirovaná THE RESIDENTS, naproti tomu „Valčík“ v podání ETURNITY s VRÁŤOU BRABENCEM je zase nonšalantní jazzovou svačinkou. Skladby „Lidi krve“ od KOMÁR/KONČINNA je krásným důkazem toho, co se dá dnes nahrát doma v kuchyni, pokud člověk není úplný mimoň. krásný text skladby „Krůpěje krve“ povýšil Martin Kyšperský svým decentním, ale nenápadným doprovodem na zářivý šperk této kolekce. „Ukolébavka“ od DG 307 s Monikou Načevou je na úplný závěr jedinou skladbou, kde uslyšíte i Pavla Zajíčka. Byla nahrána živě v roce 2010 a je skutečnou pietou tomuto básníkovi českého androše. Druhé CD obsahuje jedinou kompozici, kterou je poslední skladba divadelní hry „Pustina“, která se v letech 2014 – 2016 hrála ve Studiu Hrdinů. Představení skončilo z důvodu prudkého zhoršení zdravotního stavu Pavla Zajíčka, který v něm hrál hlavní roli. Je to vlastně i poslední skladba, která vyšla pod názvem DG 307. Na albu „DG 307 Tribute“ dostanete téměř osmdesát minut hudby, která je na hony vzdálena veškeré hudební konfekci, takže pokud hledáte něco originálního a ryzího, bude pořízení tohoto CD tou nejlepší investicí.

Michal Jakubík

UNI 7/26
Oslavit pětasedmdesátiny nejen skvělým koncertem, ale také albem, na němž by všemožné, opravdu všemožné kapely či muzikanti složili svůj hudební hold Pavlovi Zajíčkovi není zase tak třeskutý nápad, ovšem výsledek – jak u koncertu, tak tohoto alba – zcela předčil všechna, jakkoli vysoká očekávání. Říkává se, a je to pravda, že kvalita komposice, jedno jakého žánru, se pozná ve chvíli, kdy ji uchopí někdo jiný. Dovolí se sebou naložit jako vděčná, vstřícná milka, anebo je třeba ji tupě zprznit? Můžete být v klidu, až na jednu výjimku se všech devatenáct versí vyvedlo jedna báseň a Zajda se může jen oblíznout!

Píšeme-li "všemožné", bylo by dobré to podložit. Takže, nejspíš na jednom pódiu by se nesešlo Špinavé spodní prádlo s Martinem Kyšperským, Prasečí farma s Moimirem Papalescem, například, na albu to však funguje ukázkově. Skladby si interpreti vybírali z celé historie DG 307, slyšíme tak kousky z dřevního, předemigračního období, ať ještě s Mejlou či již bez něj, ale také písně z 90. a nultých let. Vše spolu krásně falíruje, bez ohledu na vročení. Jak se tedy všichni se zadáním popasovali? Úvodní BBP (Procházím se krajem střepů) jdou na to moc silou, křik je nucený, nemístný, nepřesvědčivý. Ale pak už to jede! Namátkou: syroví Hudebníci z konzervy (PPU), krásné Papírové absolutno (MCH Trio) s pěkně efektovanou kytarou a smyčkami, hodně zajímavé blakeovské Tygře, tygře ohnivou v podání projektu MĀG, zpěv Magiky von Čáry podložen elektronickým tepem. Nadnárodní obrození pojalo katarsivní Očišťování dosti rabijátsky, přesto přesvědčivě, včetně mezihry. Jeden z vrcholů, a to je co říct. Původně lyricky jemné Křídlo anděla je s Prasečí farmou ostřejší, Moimir Papalescu (Sv.) oděl svůj hlas do syntezátorů, Krůpěje potu jsou citlivě akusticky podány Martinem Kyšperským, vcítěná Monika Načeva kontrastuje v Ukolébavce s cezeným hlasem autora. Druhý disk obsahuje pouze jednu skladbu, Slunce, který zapadá (Pustina), Zajíček zde již hůře artikuluje, o to přesvědčivěji. Pravda, padá z toho všeho trochu smutek, že už tu s námi zenový mistr PZ není, na druhou stranu, velká radost z mimořádného počinu. Prostě, jin/jang jako vyšité!

                                                                                        Josef Rauvolf

HEADLINER 8. 6. 2026

Pavel Zajíček stále fascinuje. Tribute DG 307 nabízí překvapivé momenty

Básník a zpěvák Pavel Zajíček patří spolu s Mejlou Hlavsou a Ivanem Jirousem ke třem základním osobnostem českého undergroundu. K jeho nedožitým pětasedmdesátinám vyšlo album DG 307 Tribute, na němž 19 různých hudebních uskupení interpretuje skladby Pavlovy klíčové skupiny – pověstných „Dégéček“. Vznikl tak malý průvodce současným stavem části hudebního hnutí se stále přežívajícími kořeny ze sedmdesátých let.
Pár kapel (např. Bílé světlo) v tomto „katalogu“ chybí, ale i tak album co do délky praská ve švech. Zajímavé je rozvrstvení účastných souborů – jsou tu klasici ze sedmdesátek (Plastic People, Umělá hmota, vlastně i MCh Band), soubory, které se k psychedelicko-artrockovému stylu připojily v osmdesátých letech (BBP Podzemní orchestr, Prasečí farma), novější generace českého podzemí a překvapivě i několik interpretů, které bychom v tomto prostředí nečekali – Monika Načeva, Martin Kyšperský, Moimir Papalescu, a dokonce Jakub König.
Přijmout specifiku Zajíčkova uměleckého projevu nebylo snadné. Klasik undergroundu byl především básník a také jeho projev byl spíš recitací než zpěvem. Tu a tam se někdo pokusil dát jeho kompozicím charakter písně, což nebylo jednoduché. Skvěle se s tím vyrovnali Plastici (na desce označovaní jen zkratkou PPU), kteří z Hudebníků z konzervy udělali hospodský popěvek, jenž by se nejspíš líbil prvorepublikovým osobnostem typu Ladislava Klímy nebo T. R. Fielda. O zpěv se například se střídavými úspěchy pokoušejí v hardrockovém stylu BBP nebo ve stylu současné alternativy Monika Načeva, doprovázená zbytkem DG 307.
Většina ostatních kapel zůstává při způsobu, kterým Zajíček recitoval své básně do doprovodu kapely. Liší se tím, jak nový doprovod vypadá. Máme tu jednak všudypřítomný hard rock, ale i čistě elektronické kreace Moimira Papalescu nebo Jakuba Königa. Ty se zdají být největším přínosem desky.
Nejzajímavější jsou samozřejmě největší „hity“ DG 307 a jak se s nimi hudebníci porovnali. Papírový aPsolutno zvládl MCH Band na výtečnou a Chadimovo saxofonové sólo v druhé polovině této nejdelší skladby desky patří do zlatého fondu českého undergroundu. Očišťování z roku 1974 připadlo Nadnárodnímu obrození a to dalo pověstné litanii odvážný novovlnný šmrnc. Další v podzemních kruzích oblíbený text Sv. („Svatý Pavel celý život stíhán / Svatý Štěpán ukamenován…“) bravurně zpracoval Moimir Papalescu elektronickým podkresem do tak aktuální podoby, že člověku běhá mráz po zádech. S violoncellem jako dominujícím nástrojem doprovodu se s Příběhem II popral J. H. Krchovský. Vyzní to trochu jako pověstný recitativ Balíček karet, ale výsledek je vcelku dobrý, neboť básník ví a hluboce cítí, co chtěl jiný básník říci.
Pozn.: K základnímu albu je jako bonus připojeno ještě druhé CD s jedinou třiapůlminutovou skladbou Slunce, který zapadá (Pustina) na slova T. S. Eliotta v původním provedení, tj. i s Pavlem Zajíčkem, z ledna 2017.
DG 307 Tribute je zajímavá deska, která ukazuje, jak výrazná osobnost Pavla Zajíčka dokáže i posmrtně ovlivnit řadu umělců a jakou sílu mají a budou mít jeho básně. Tím, že se v nich střídají různé hlasy a kapely, je deska pestrá a překvapivá.                                                                                                                                                                            Josef Vlček
https://news.headliner.cz/novinky/recenze-pavel-zajicek-stale-fascinuje-tribute-dg-307-nabizi-prekvapive-momenty