AKU AKU - KNAK 1992 / HUMANQUAKE 1990

Členy bandu oslovovaly nejvíce skupiny jako King Crimson, Yes, Gentle Giants, Beatles, nicméně z jejich nástrojů se linul mnohem temnější a ponurejší sound než u výše zmíněných vzorů.
Luděk Zedník k tomu v magazínu Rock & Pop (1991) říká: „Bolševik nás naučil chmuře a depresi. Já jsem nikdy nevymejšlel nic veselýho." Některé hudební postupy souboru hodně připomínaly československou undergroundovou legendu Plastic People Of The Universe. Aku Aku také hodně těžili ze své instrumentální zručnosti, vyžívali se v delších hudebních plochách, do kterých polorecitovali, polozpívali zahořklé až depresivní politické texty. Luděk Zedník v seriálu Bigbít: „Už jsme nechtěli zpívat o ničem a tak jsme začali dělat texty hodně přes politiku. Tím jsme se dostali na vedlejší kolej, takže jsme objížděli všechny ty parníky a akce po stodolách, prostě undergroundový párty."
Význam skupiny lze spatřovat v tom, že se pokusila naroubovat ryze politické texty na bohatou, prokomponovanou, skoro až art rockovou hudbu. Ač instrumentálně vyzrálá, nebála se vstoupit do podzemních vod undergroundu.
Soubor Aku Aku pak koncertoval téměř po celá devadesátá léta a i když se později textově poněkud odchýlil od své původní tvorby (zájem o Tolkiena, mystiku, sny atd.) stále zůstával zárukou kvalitní rockové hudby. Nicméně díky existenčním starostem, malé odezvě publika a částečně i „znechucením z věčného hledání přesvědčivosti" se v roce 1997 rozpadl.

(úryvek z dokumentu ČT Bigbít)

Aktuálně s Luďkem Zedníkem - baskytaristou aleadrem Aku Aku a počítačovým mágem, který remasteroval LP Huamnquake/ptal se Lábus/26.3.06

Proč jste se rozhodli vydat materiál z Knaku až nyní, ačkoliv byl natočen už v roce 1992?

Odpověď je velmi prozaická. Až nyní jsme sebrali síly celou tu věc udělat. Nahrávka z magnetofonu ovšem není to, co na živáku můžete slyšet. Při mých možnostech jsou to hodiny práce, aby se to dalo alespoň trochu poslouchat. Druhým důvodem je, že jsme to nikomu kromě Guerilla records nechtěli nabízet. Už u CD Čekáni na slunce (Guerilla records 2003) jsme se předběžně domluvili, že to bude tebe. To přidat k tomu první desku je, jak jistě víš, tvůj nápad. Ze zpětného pohledu myslím, že dobrý.

Texty jsou dost složité, jak a podle čeho jste je vybírali? Zdá se mi, že jste byli vždy trochu napřed (např. Tolkiena, kterého všichni "objevili" před pár lety jste vy zhudeňovali už začátekm 90tých let)...

Texty jsou složitá věc pro každého, kdo CHCE něco sdělit. V našem případě

je to o to těžší, že nemáme ve svém středu výrazného zpěváka. Soustředili jsme se na hledání zkratek a v případě třeba Tolkiena na vyzobnutí alespoň nějakého toho moudra. Tam kde se dá deklamovat, deklamujeme. No a taky tě samozřejmě někdy zaujme myšlenka někoho jiného a to tak, že tě mrzí, žes na to nepřišel sám. To je pro mě příklad Modlitbičky. Co se týka objevení Tolkiena je to zásluha našeho bubeníka, který vlastnil již za komárů  mnohokrát zkopírovanou knihu (takový ten fialový strojopisový průklep) a mnohokrát nám o ní vyprávěl. Logicky okamžitě jak to vyšlo, jsme do toho skočili. A že je to fenomén! Netřeba nic dodávat.

Jak s odstupem doby vnímáš materiál na LP Humanquake? Myslíš, že z pohledu uběhlých 15 let ty písně obstály?

Co se týká Humanquake, sám jsem zíral jaké to bylo tenkrát. Věci zestárly tématem nenávisti ke komunismu, ale některé mají obecnější sdělení. Balada o myším sněmu je skvělá, hudebně potom jistě Krysa, punková Máma ap. Něco se najde co přežilo. Myslím, že to bylo období naší největší síly. Koncerty

té doby to bylo něco. Miloval jsem to. Zní to pitomě, ale víš jak to myslím. Bylo něco za tím, jakési tajné souznění.

Jak jsi docílil tak vynikajícího zvuku při remasterování původního LP - je tam slyšet každé cinknutí činelu, každá struna atd.
Tady je odpověď jednoduchá - hodiny práce, trochu té chemie a nějaké ty krabičky...

Máte ještě nějak další materiál "v šuplíku"?

Poslední co po kapele zbylo, jsou věci nejstarší. Jsou opravdu neúnosně nahrané na pásech a nevím, zda někdy seberu odvahu to otevřít. Spíš to nahrát znova. Jsou tam přitom z mého pohledu poklady typu písní Centrální hlídač nebo Hlubinné ryby. Ještě uvidíme.

Existuje v současné době nějaká "budoucnost" AKU AKU?

Budoucnost AKU AKU je v mlhách a čím dál víc se přikláním k modelu, že je to definitivní konec. Hele koho zajímá kapela, která nehraje 15 let a jsou starý a dva dokonce plešatý. Ten drive tam už asi nedáme a kde je materiál kterému bych mohl věřit? Třeba něco přiletí z vesmíru. Ovšem náhodné setkání a zajiskření nevylučuji. Všichni pořád ještě ovládáme nástroje-alespoň v mezích možností.