V roce 2024 tomu bylo 50 let, co se na hradě Houska začala nahrávat jedna z nejslavnějších desek československé kultury, Egon Bondy´s Happy Hearts Cub Banned. To bylo i důvodem k tomu...
Zobraz všechna CD...

Zobraz všechna LP...
březen 2013
LÁBUSOVKY 49. LÁBUS BIRTHDAY PARTY, sobota 30.3.2013 v KD v Dobroměřicích u Loun (prakticky dnes už v Lounech) od 19:00 hodin (na sál od 18:00),hrát se bude opět až do...
19.10.2011
POCTA ČESKÉMU UNDERGROUNDU - DIVADLO ARCHA - pátek 4. a sobota  5. 11. 2011 - vstupenky již v prodeji (www.archatheatre.cz, www.ticketpro.cz - v případě nouze se můžete obrátit přímo...
24.8.2011
KONCERTY 23. 9. (LOUNY) + 24.9. (PRAHA - VAGON) DG 307 - DÁŠA VOKATÁ - NEVÝPAR KOVATJEZD - BRATŘI KARAMAZOVI DG 307 s novým projektem Sinusoidy, DÁŠA VOKATÁ se zbrusu novým programem...
Zobraz celý blog...

Od 1.1.2011 nás najdete i na FaceBooku.

nadpisy/menu_aktuality.png

Aktuality jaro 2004

Tentokrát jen v krátkosti, neb se chystáme (pravda, již několik měsíců) na kompletní předělání internetových stránek, a to proto, že známe své nedostatky.

Takže
1) NOVÁ CD:
2 CD Umělé hmoty „Ve sklepě 1976/77“ je již na světě! Povedlo se, včetně křtu v pražském Vagónu, který uváděl Magor a v roli kmotra vystoupil profesor Milan Knížák. Umělá hmota vystoupila v originální sestavě z roku 1976, včetně Váni Bierhanzla u basové kytary. Velmi povedený večírek!
BBP – „Valetolman“ – je psychotabletický opus jedenáctičlenného podzemního orchestru. První polovinu alba vyplňuje téměř třicetiminutová kompozice, navazující na tradici ucelených kompozic Plastic People, jako byly „Pašije“, anebo „Jak bude po smrti“. Druhá polovina obsahuje 6 regulérních skladeb (Podivný Vánoce, Poslední tango válečného hrdiny, V komorách srdce, Golgota, Až za hrob, Hyeny). V počítačové stopě CD jsou k nalezení dva videoklipy z předešlého alba "...A v očích stíny noci". Právě vyšlo (ve spolupráci s Rat records)!
HALLY BELLY – na březen připravujeme vydání průřezového alba pražského potulného undergroundového panoptika, shromážděného kolem jeho principála Svědka. Mnohé jeho popěvky dnes již doslova zlidověly, a není divu, když už je hraje přes 20 let.
2) KONCERTY

BŘEZEN 4. (čtvrtek)
BBP pokřtí své nové CD 4.3. 2004 od 20:00 v hostinci Na Slamníku a to za účasti hostů, kteří se na nahrávání podíleli - Katherine Shark Ozzy, Jaromír D. Linha a dále pak Mikoláše Chadimy, přátel z okruhu pražského hudebního podzemí a dalších zajímavých hostů (hoboj - Olga Bart, tuba – Thomas Hradec...) Kmotrem CD bude pan Miroslav Wanek z křehkého hudebního tělesa UJD

BŘEZEN 7. (neděle)
DG 307 v klubu VAGON, na Národní třídě – Praha , začátek od 21,00 hodin, vstup 150,- Kč.

BŘEZEN 20. (sobota) – vstup zdarma!
Undergroundový Anděl v klubu VAGON, na Národní třídě – Praha, začátek od 17,00 hodin, vstup zdarma! Vystoupí Terra Ignotta, New Kids Underground, BBP, Bratři Karamazovi a Hally Belly - snad zde stihneme pokřtít i jejich výše inzerovanou nahrávku!

BŘEZEN 27. (sobota), vstup 150,- Kč
Tradiční narozeninový večírek, kde se bude trošku slavit! Ke 40. narozeninám vystoupí a pogratulují BBP (s hosty M.CH. a Vráťou Brabencem), DG 307, POSÁDKOVÁ HUDBA MARNÉHO SLÁVY (koncert pouze k této příležitosti jinak již mrtvé skupiny, legendy 80. tých let), PLASTIC PEOPLE OF THE UNIVERSE a THE DOORS REVIVAL. Začátek přesně ve 20,00 hodin (na sál od 18,00 hod.), kulturák obce DOBROMĚŘICE U LOUN (cca 3 km od Loun směrem na Most).

Aktuality říjen/listopad/prosinec aneb z jedné vody načisto

V říjnu proběhly poslední fáze na přípravě nahrávky kompletní (dochované) tvorby skupiny Umělá hmota II. Nejobtížnějším krokem nebylo sehnání anebo úprava (mimochodem - mimořádně zdařilá) archivních nahrávek, naopak - v tomto případě vstřícnými kroky a dobrou vůlí legendárního undergroundového zvukaře Robina Hájka se podařilo mít 90% materiálu přímo z originálních pásků - nejobtížnějším bylo dostihnout a přimět Magora k napsání sleevnote, což se nakonec zdařilo. Stalo se tak před několika dny v pohostinství "Platonova jeskyňka" na Žižkově a jeho 9 vět mě stálo pouze jeden rum. Bohužel napsal sleevnote k jiné nahrávce, ale nevadí - použijeme ji stejně! Přidáme kousek "Zprávy o III. hudebním obrození" a bude vystaráno... Nakonec jsem se vzhledem k mimořádné kvalitě a působivosti materiálu rozhodl vydat UH II. dvojalbum, na prvním CD bude kompletní nahrávka z legendárního sklepa v ulici Na Topolce č.p. 1 a čtyři nové písně z festivalu na Havlově Hrádečku. Druhý disk je kompletním záznamem z festivalu II. kultury v Bojanovicích, tento koncert je natolik zdařilý, že jsem se rozhodl vůbec do něj nezasahovat a vydat jej samostatně na druhém albu. Takže celkem toto 2 CD obsahuje 24 skladeb, obsáhlý booklet s doslovem Jaroslava Riedla o historii Umělé hmoty (nejen) II.

Dalším titulem, který se měl objevit na pultech ještě letos v prosinci, ale neobjeví, je nové album v současné době nejundergroundovatější ze všech undergroundových kapel v Praze a širém okolí - BBP. Dohodli jsme se, že desku vydáme a pokřtíme až začátkem ledna. O jejich projektu Valetolman jsme psali na tomto místě již několikrát, proto jen další dobrá zpráva - nových písní za valetolmanskou suitou nebude pět, ale šest. Plus nějaké to video...

A co se týká ještě dalšího možného přírůstku do našeho velkochovu je nové album pražského kultu kolem restaurace Betlémská kaple (1980 - 85) či restaurace U Vejvodů (85 - 89) v centru Prahy (100 metrů od Bartolomějské ulice, pražské centrále StB), skupiny Hally Belly (viz rozhovor se Svědkem v oddíle "Ke čtení"). V polovině listopadu jde kapela do studia, aby nahrála co nejvíc fláků z jejich více než dvacetileté historie. Vzhledem k tomu, že koncert Hally Belly byl prvním koncertem, který jsem ještě jako (středo)školák navštívil, považuji za svou povinnost tuto nahrávku vydat pod guerillskými ochrannými křídly také. Ale jednou věcí je snaha a druhou peníze, snad se mi podaří ještě nějak uspět u případných sponzorů. A taky doufám, že nahrávka se vydaří, neb Svědkova tříakordová produkce může někdy působit poněkud monotónně... Když tak po sobě čtu poslední větu, uvědomuju si, že možná by to tedy byla ideální rozhlasová hudba, protože ta je monotónní od rána do noci (i když tohle nebude asi náš případ).

A jsme-li u hudby z rozhlasu, můžeme přejít i k hudbě živé. V prosinci naše vydavatelství pořádá několik koncertů, na které vás samozřejmě velmi intenzivně zveme a na všech budou samozřejmě k dostání jak žhavé tituly za zaváděcí ceny, tak starší kousky za ceny více než mírné.

Nuže:
1) ČVACHTAVÝ LACHTAN s ERIKem FRIČem a DO SHASKA! vystoupí v rámci české scény festivalu ALTERNATIVA 2003 (pořádá Unijazz) ve čtvrtek 27.11. od 20,00 hodin v klubu Delta (Praha 6).

2) DG 307: pátek 5. prosince od 20,00 hodin v Paláci Akropolis. Co dodat víc? Tak tedy text do propagační-akropolní příručky:
Po několikaleté odmlce se do centra Prahy vrací kultovní skupina DG 307. Ani 30 let od prvního, legendami opředeného koncertu z podzimu 1973 v Klukovicích, neubralo souboru na síle, individualitě a originalitě, kterou s sebou po celou tu dobu - s mnohačetnými pauzami - nese.

Hudební výpověď v současné době vychází z vyzrálých, spíše rockových schémat písní, melodicky křehkých a krystalicky průzračných (na rozdíl od zoufalého křiku dávné minulosti), nicméně stále je plná úžasného napětí, sevřenosti a vnitřního protestu. A kdesi vzadu můžeme pociťovat závan apokalypsy, očistné sebereflexe a gradující dynamiky, z níž nás mrazí. Jejich hudba - a sebeobnažující pocity z ní - i přes ten všechen čas stojí stále "mimo jakýkoliv společnosti, mimo jakýkoliv jazyky, mimo jakýkoliv hnutí tohoto světa" (Pavel Z.). Právě proto, že jejich hudba je prosta jakýchkoli uměleckých ambicí a křečovitosti, může být skutečně svobodná, nezávislá a upřímná. Každý z nečetných koncertů DG 307 je mimořádnou událostí a rozhodně stojí za to být očitým svědkem této nepředstírané "rezignace".

3) Křest 2 CD UMĚLÁ HMOTA II. "Ve sklepě 1976-77" proběhne v klubu Vagon (Národní třída) v neděli 7.12. v rámci oslavy třicetiletého výročí založení této skupiny. V programu vystoupí mimo jiné originální sestava z roku 1976, jejíž nahrávka se bude vydávat (Dino, Alfréd, Váňa, Jindra a Dlouhán) a dále pak modely Umělé hmoty z roku 1990 a 2003. Speciálním hostem bude Alfredo Schluntzki a kmotrem nahrávky dlouholetý fanoušek UH docent a profesor Milan Knížák.

4) A ještě zabrousíme ze severních Čech až do moravské metropole! V pátek 12. prosince se v Brně (na mně neznámém místě) uskuteční křest a veřejná prezentace CD s poémou Jsi Orknejské víno skupiny Čvachtavý lachtan a básníka Erika Friče. Pokřtí se i nové číslo časopisu BOX, kde vyjde rozhovor, který jsem s Erikem udělal a který si budete moci přečíst v sekci "Ke čtení".

A na závěr si neodpustím poznámku, která se nedotýká jen našeho vydavatelství, ale naší společnosti obecně. Vyjde-li nějaký titul u guerilla records, je několik adres, na které je zasílám za účelem recenzním. Těch adres je kolem 40 - 50: specializované hudební časopisy, kulturní rubriky časopisů a novin, rozhlasoví spíkři a vůbec recenzenti a publicisté, internetové servery apod., takže včetně poštovného je rozdaných nosičů za několik tisíc korun. Kdo čte noviny ví, že odezva je prakticky nulová. Smířil jsem s tím a CD rozesílám dál zejména z úcty k umělcům, které vydávám. Po poslední takto vyhozené várce jsem opět v naší trafice listoval barevnými časopisy a hledal jakoukoli zmínku o čemkoli, co by se nás týkalo. Jen poušť a zmar, mlčení, neexistuji... Ani můj přítel Josef Rauvolf, takto vedoucí kulturní rubriky barevného magazínu pro mladé a moderní lidi Instinkt, odborník na alternativní kulturu všeho druhu, který druhdy (ještě na stránkách časopisu Týden) na ploše celé jedné tiskové strany vydatně chválil CD "Uměle ochuceno d-constructed 2001" skupiny DG 307 se zatím o guerilla records ve svém novém působišti za celou tu dobu nezmínil. Zato, považte!, v CD tipu nás zve ke koupi CD Hany Zagorové "Největší hity" (č.42 ze 16. října 2003) s tím, že naše Hanka zůstala stále svá, což je v naší pop-music k pohledání. Já v ní naštěstí nic nehledám, a překvapuje mě, co tam hledá Rauvolf. Teda Pepíku! Že by až tak platilo "Koho chleba jíš, toho píseň zpívej!"? Takže kárám Instinkt i s celou jeho kulturní rubrikou a naopak chválím Týden (č. 41 ze 6.10.2003), kde velmi vkusně a nepochybně pravdivě pochválil nahrávku "Jsi orkneyské víno" pan Pavel Klusák. Pěkná recenze na Bez peří s Schwarze Aussig vyšla v novém Rocku a Popu, o Jsi Orknejské víno se vůbec nezmínili, asi to není ani rock, ani pop.

Zajímá-li vás, jak nakonec dopadne nahrávka Hally Belly, sledujte naše stránky koncem listopadu. Jinde se nic nedozvíte! A napište si Ježíškovi, aby vám nadělil nějaké CD z našeho vydavatelství, už jsem s ním mluvil a říkal jsem mu, že na skladě jich mám (už nějak dlouho) pořád dost!

Ahoj, Lábus

P.S. Pokud byste měli zájem dostávat aktuality, pozvánky, zajímavosti a informace o guerilla records přímo na váš e-mail, pošlete mi prosím vaši adresu na: info@guerilla.cz.

Říjen 2003

Zdálo by se, že od července mlčíme, ale o to víc jsme pracovali... V této době by se mohly na pultech alespoň některých obchodů objevit naše tři zbrusu nové tituly, které vyšly v průběhu září 2003. Jedná se mostecké Bez Peří (nové CD "Noční vidění") a debuty ústeckých Schwarze Aussig a až z Brna jsme do vašich přehrávačů poslali úžasnou poému Erika Friče, zhudebněnou brněnskými alternativci Čvachtavý Lachtan. Erik ji sám čte a to spojení je prostě úžasné! Ale nechvalme zajíce v pytli, jenom upozornění, že cena v obchodě by neměla přesáhnout 300,- Kč. Mimo naši dobírkovou "službu" jsou naše (všechny) tituly v distribuční síti Black Pointu a Indies, a buduji i "síť" "vlastních" obchodů, kterou hodlám stále rozšiřovat a kde bude k dispozici také veškerý sortiment našeho vydavatelství - momentálně je to např. obchod s knihami Aurora v Opletalově ulici nebo Bazar CD v Krakovské, obojí samozřejmě v Praze, tam by měli mít tyto CD i levnější. Nejlevnější je samozřejmě budete mít ode mě, proto pište, objednávejte a chvalte přímo na naší adresu (guerilla records, Na Foukalce 603, 440 01 Louny, e-mail: info@guerilla.cz).

Do Vánoc bychom chtěli vydat ještě dva tituly (z toho jedno dvojčátko) - kompletní repertoár legendy českého podzemí ze sedmdesátých let, kapely Umělá Hmota II. (doplněnou o bonus CD v podobě kompletního vystoupení na bojanovickém festivalu druhé kultury z 21.2.1976, Magorovo sleevnote a obsáhlou fotodokumentaci) - vydání bude v prosinci spojeno s křtem CD v pražském Vagonu původní sestavou v rámci večera "30 let Umělé hmoty" - a novou nahrávku stále lepších a lepších a lepších BBP. Jedenáctičlenný pražský undergroundový soubor BBP natočil ve studiu "3-Bees" svou téměř půlhodinovou kompozici "Valetolman" pro stejnojmenné CD, kde se mimo této rozsáhlé skladby objeví i několik bonusových písní. CD http://bbp.vrana.cz bude obsahovat, stejně jako loňský titul BBP "...a v očích stíny noci", také počítačovou část pro PC i Mac. Tento projekt by se dal označit jako jakési navázání na přetrženou nit PPU a jejich "Pašijových her velikonočních" či klímovského pásma "Jak bude po smrti". CD "Valetolman" je suitou, velebící až do horoucích pekel tento podivně báječný medikament. Podrobnosti a tři ukázky ve formátu mp3, jakož i foto z natáčení CD ve studiu jsou k vidění i poslechu na http://bbp.vrana.cz Nové CD tohoto malého podzemního orchestru vyjde koncem roku a to jako společný počin nakladatelství RAT a Guerilla Records. A tím budeme pro letošek končit. Ještě jsme koketovali s novinkou mystických, tajemných a šílených Do Shaska!, ale "ještě jsme se nedohodli" (a taky trochu nemáme peníze)...

Na úplný závěr se mrkněte do "obchodu" na slevy a akční nabídky.
Toť vše!

Červenec 2003

A už se to vaří, už se to veze... Venku pere slunce, že se jednomu nechce dělat vůbec nic. Ale těch pár řádek snad vydržím...

Nejdřív k minulým slibům: tak u Magora jsme si připadali jak na punkovém festivalu, anžto se to tam jen pankerama jen hemžilo. A jejich velkými psy, to dá rozum. Dredaři zase celou noc mlátili na návsi do svých bubínků, aby ve dne mohli spát. K Magorovi do kuchyně se nemohlo, protože tam hnízdily vlaštovky, tak aby neopustily mladé. Ale pivo bylo celou dobu studené, krev (tuším) netekla a Erik srdnatě uváděl kapely - z nichž nejlepší bylo Špinavý nádobí - ve dne i v noci.

Všechny tři nahrávky, které mohou obohatit vaši časně podzimní kolekci, jsou zmasterované a již se čeká jen na výtvarníky, aby dokončili své výtvarné procesy a dali mi do mých nenasytných pařátů makety obalů k posledním korekturám. A pak - jako už tolikrát - děj se vůle Boží a neviditelné ruky trhu.

Takže se můžete začátkem září očekávat Bez Peří, na CD bude 16 skladeb, takže řádná porce hudby a z podobně nočního vidění světa jim budou sekundovat Schwarze Aussig. Není divu, že leadři obou souborů uvádějí mezi svými oblíbenci Porno For Pyros, Toma Waitse, Bjork, The Cure či New Order (dkp, Bez Peří) a Ultra Vivid Scene, The Boo Radleys, Slowdive, Coctau Twins, Loadine, Jacquese Brela nebo House Of Love (Míla, Schwarze Aussig). A bubeník, který bubnuje v obou kapelách současně? Má rád The Cure, Beck, Placebo, Garbage, P.J. Harvey, Siouxsie And The Bahnsees... Co ještě dodat?

Třetím titulem z podzimní kolekce je spojení básníka Jaroslava Erika Friče s brněnskou alternativní skupinou Čvachtavý Lachtan ) s názvem Jsi Orkneyské Víno, téměř hodinová, velmi sugestivní nahrávka. Namísto mých hloupých řečí výňatek z chytrého rozhovoru z časopisu Miš Maš Gazeta č. 2, květen 2002. Čtěte až do konce, tam vás čeká informace o naší Zimní Kolekci 2003. A teď už slíbený rozhovor (podstatně zkrácený, celý ho najdete na www.vetusvia.cz):


Rozhovor J. E. Friče s Radimem Šašinkou
(Brno, Skleněná louka, 7. 2. 2002)

Co to znamená Orkneyské víno? Na zmíněných ostrovech víno tuším neroste... Je to symbol, například něčeho nedosažitelného, nemožného, a právě proto cenného? Tedy kromě toho, že jde o zvukomalebné dvousloví...

J. E. F.: Je to nejspíš metafora. Něco, co se v hlavě vynoří ne příliš uvědoměle, slovní vyjádření pocitu, jeho přibližnosti, podvědomý výraz pro cosi nedosažitelného, jako když Virginie Woolfová píše novelu K majáku, ke kterému ji žene touha, ale kam se nikdy nedostane. Ovšem Orkneye jsou také místem, kam jsem se při svém někdejším putování Skotskem už nedostala, pro nadcházející zimu, v jednom svetru a zchátralém šusťáku to prostě nebylo. Orkneye a víno, sever a jih, něco nemožného, nepravděpodobného. K poezii to patří. Ovšem poéma Orkneyské víno se obrací také hodně k Ostravě, kde jsem vyrostl a s níž jsem spjat nerozpojitelným poutem dětství, něčím co právě pro poezii má význam zásadní, jakože poezie je touhou po novém a novém dětství, nevinnosti, neporušené opravdovosti, po něčem, čemu můžeme říkat také - Ráj.

Spojením tvojí básně s hudbou dochází bezesporu k určitému posunu, ať už v kvalitě nebo průraznosti a sdělnosti vzniknuvšího celku. Jak vidíš toto spojení ty sám, neposunuje hudba tvou báseň i významově? Jak jsi spokojen s finální podobou tohoto projektu?

Je to pro mne zážitek úžasný, nesrovnatelný, předem jsem se na něj nijak nepřipravoval, padl jsem do této hudební zkušenosti a kontextu bez předem utvořené představy. Je to v mých očích ohromná zásluha muzikantů, kteří můj text mlčky a intenzivně nassáli, rozsvítili jej mocí své hudby, ostrých a jasných tónů, různých rytmů, gradací i pokorných ztišení.. Ten text vlastně ještě není ani definitivní, nejsem ještě se všemi verši hotov, ale to hudební souznění vytváří definitivu novou, živou, vždy jaksi úplnou, bez ohledu na odchylky textu. Ani vydat se mi tu báseň nechce - myslím, že takto je reálnější, silnější. Spokojenost z mého pohledu je naprostá, zkušenost nedocenitelná a muzikantům nepřestanu být za ni vděčný.

V českém prostředí mají podobná spojení hudby a slova určitou tradici. Ať už jde např. o Kainarovy a Hrabětovy verše a hudbu ETC.…, a podobné projekty, nebo o rozsáhlé kompozice Plastic People a DG 307, které jsou tomu vašemu asi nejbližší…Cítíš tady nějakou spojitost, případně ovlivnění alespoň tou základní myšlenkou?

Z toho, cos jmenoval asi mám nejblíž k Pavlu Zajíčkovi a DG 307, ač moje pojetí se spíše vrací k bebopovým rifům padesátých a šedesátých let, bezprostřednímu klubovému čtení amerických beatniků, bez estetizujících montáží, koncepcí, profesionálního tréninku, jde mi spíše o čistou expresi, znovuvytvoření básně, znovurozsvícení jejího původního smyslu, její reality, nejsou to čtené básně, daleko více cítím potřebu chrlení slov, rytmického bušení ostrých, hraničních výpovědí, provokující drsnosti a syrovosti, nostalgie s popraškem krásy a vyššího srozumění. Ale je také pravda, že loňská vystoupení Pavla Z. s muzikanty okruhu DG 307 - v době, kdy jsme vydali jeho knížku Zvuky sirén a zvonů - NÉNIE -, mě velmi povzbudila...

Co tě svedlo dohromady s hudebníky Čvachtavého Lachtana, kteří jsou o generaci mladší a jak k realizaci projektu vůbec došlo?

Muzikanti z Čvachtavého lachtana čas od času hrávají na našich redakčních akcích, a když jsem byl před časem vyzván nakladatelstvím Větrné mlýny, abych se zúčastnil jejich červencového Měsíce autorského čtení, nechtěl jsem odmítnout, ač jsem neměl vlastně nic, co bych mohl a chtěl číst, jen nedokončenou inkriminovanou poému, a tak když jsme po jakési redakční středě seděli už v pozdních hodinách v jakémsi lokále, postěžoval jsem si Tomáši Vtípilovi, že bych měl někde číst, ale vlastně nevím co, ani jak, že jaksi necítím tu potřebu, a že to navíc není hotové, a tak mě najednou napadlo říct: kdyby tak k tomu byla nějaká hudba, kdybych četl třeba s nějakou kapelou, to by pak mohlo být zajímavější. Tomáše to zaujalo a řekl, abych jim tedy ten text přinesl, což jsem učinil, a oni pak na tom několik týdnů pracovali a vymýšleli, až jednoho dne jsme zkusili v jejich zkušebně společně první zpěv, pak další, až jsme to nakonec dotáhli k prvnímu vystoupení - koncem loňského července - v brněnském HaDivadle.

Ještě k uspořádání básně. Je to takový volný tok, který podle mého postrádá výraznější pravidelnost. V podstatě jediná jeho pravidelnost je občas se opakující fráze s Orkneyským vínem...

Básně, za kterýma stojím a které už považuju za hotové, jsou ve dvou mých sbírkách - vydaných v letech 93 a 98 - a v každé z nich je 12 většinou delších básní. V projektu s Orkneyským vínem jsem začal původně několik paralelních básní, ale uvědomil jsem si, že je to vlastně pásmo, báseň jediná, kde věci korespondují navzájem, a že je to v podstatě takový chrlení, kde se taky prolíná spousta paralelních postav. Nejsou tam rozpoznatelný, nicméně byly impulsem mých oslovení. Ta invokace byla rozhodující. Takže je to v podstatě takový soubor sedmi básní, kterýma se ale táhne myšlenka nebo základní motiv - kontrapunkt. Nejdříve byla napsaná první část a potom sedmá, tedy začátek a konec, a kdyby někdo hodnotil literárně-kriticky verše uvnitř, usoudil by, že tyto části jsou podstatně slabší. Tak bych to asi viděl a taky říkám, že s tím ještě nejsem hotov. Pro mě je strašně významný právě hudební souznění, navozuje mi lépe důrazy, který tam kluci třeba nasadí, líp se vyjádří gradace. Hudba tedy zase zpětně pomáhá mně.


(předpokládaná) Zimní Kolekce 2003 (listopad 2003 - leden 2004):
BBP - Valetolman (30 minutová suita a několik nových skladeb)
Umělá Hmota - Sklep 1976 (legendární nahrávka legendární kapely z legendárních časů, dokonce máme k dispozici originální pásek legendárního zvukaře Robina Hájka, doplněno několika bonusy z legendárního festivalu na usedlosti legendárního prezidenta Václava Havla)
Do Shaska! - Opium Marsh (opiové marše mystických šamanů, kteří dokáží zastavit čas)

Květen - Červen 2003

A dva měsíce uběhly, ani jsme se nenadáli! Jenom nepatrně jsme si odpočinuli po vydání tří CD v březnu a pokřtili jsme Radost v pondělí 12.5. za účasti kmotra Mirka Waneka (zahráli nám i Už jsme doma) ve Vagonu Praze a Houpací koně v klubu Kuře v hodinkách v pátek 23.5., tam si zakmotřil spisovatel Pavel Brycz, který se s Houpacíma koněma toulal po Žižkově, když svou skvělou (viz recenze) desku točili.

To bylo všechno tak nějak v květnu a v červnu zaskočili do studia Bez Peří (z Mostu), bratrský to soubor Houpacích koní (spojuje je postava basáka a zpěváka Davida a bubeníka Honzy), kteří natočili 90 minut parádní muziky - tak trochu v tom slyším Nicka Cavea a Sisters Of Mercy a Neila Younga a... a kterou producentsky ošetřuje Jan Čechtický Cechtický (Ohm Square, jinak hrál v Colorfactory a taky různě hraje jako DJ a má spoustu dalšich aktivit více méně tanečních), který zřejmě jejich pochmurnou hudbu posune ještě někam dál - zda k temnotě úplné anebo veselosti střídmé, či snad pošle tu loď až někam do tanečních vod, poznáte. Nevím, jak se dohodneme co nechat a co vypustit, už se dokonce nesměle mluví i o dvojalbu... No, ale hodně nesměle...

Aby toho nebylo málo, sesterský soubor Houpacích koní z Ústí nad Labem Schwarze Aussig (spojuje je postava zpěváka a kytaristy Míly a bubeníka Honzy) je ve studiu také, deset českých písní a dva cizojazyčné bonusy jsou již natočeny, a jen tak mezi námi - také to není nejveselejší hudba, i když převládají akustické nástroje. Takový rockový šanson, není to moc hudba na rozjetý večírek, ani na rockový festival, ale spíš hudba pro probdělou noc, "vychutnat" si deprese. Muzikanti sami říkají, že je to takové "krasosmutnění" a nostalgie...

A do třetice jsme zabrousili tentokrát do nejhlubších vod podzemí (kde se ostatně cítíme nelépe) a na září připravujeme zajímavý projekt brněnské kapely Čvachtavý Lachtan, která zhudebnila vynikajícím způsobem neméně zajímavou poému Jsi ornekyské víno brněnského básníka a vůbec fantastického člověka (o jeho aktivitách více na www.vetusvia.cz) Jaroslava Erika Friče, který ji namluvil a narecitoval - nebál bych se v těchto souvislostech použít ono legendární "nakvílel" (sám mi říkal, že ze sebe "trhal kusy masa" - inu, je to básník) - celou tuto lamentaci bych duchovně přirovnal k nahrávce Plastic People "Aj obešel já polí pět", známé jako koncert na počest Ladislava Klímy - ano, tak hluboký dojem na mě nahrávka udělala! Je to více než padesátiminutová lamentace, v které je zároveň naplno radost ze života a současně i zvláštní pokora a obavy ze života, žitého na "ostří nože". Obsazení dvě kytary, housle, klarinet, basa, bicí, tahací harmonika, hlas - vše se proplétá a bublá, jsou místa, kde hudba vytryskne a naplno se ukazují moravské kořeny v dialogu houslí a klarinetem, aby vzápětí hudba ztichla a jen skřípavý hlas "vypravěče", podkreslený monotoními údery rytmiky naléhavě vypovídal o svých hrůzách i láskách.

Souběžně s vydáním CD se chystá v nakladatelství Vetus Via vydání stejnojmenné knížky s celou poémou, můžete od nás mít tedy celý komplet, budete-li mít zájem. Termíny vydání těchto nahrávek jsou na přelomu září/října.

Trochu se nám zpožďuje - a upřímně řečeno letos i vzdaluje - vydání kompletu FPB, inu, nejsou peníze na takovou náročnou práci. Ale nevzdáváme se a na mysli neklesáme. Naopak - už teď jsou dojednány další tři tituly na podzim/zimu 2003, ale o těch až příště. A také vám v příštích Aktualitách řekneme, jak jsme se měli u Magora na festivalu, jak zní smíchaní Bez Peří a Schwarze Aussig a zda jsme s Erikem Fričem všechno orkneyské víno vypili, anebo na vás přece jen trochu zůstalo.

zavřít