Zobraz všechna LP...
Od 1.1.2011 nás najdete i na FaceBooku.
KONČINNA - PROŠLI TUDY BLÁZNI
1. Kuny
2. Domov
3. Partner
4. Hlava kolem
5. O duši
6. Hroši
7. Ne, to není úsměv
8. Spali ví, kdo zpívá
9. Umírání za dlouhého dne
Končinnu si v létě 2017 založili bývalí hudebníci ze souboru Činna, zejména jeden z vůdčího dua této pozoruhodné kapely: klávesista a autor hudby Petr Komár Soudek. Repertoár se skládá částečně z převzatých a upravených skladeb z různých období Činny (vydali jsme v roce 2015 jejich živák Takový pěkný koníček; stále k objednání), ale v současné době se objevily i zcela nové skladby, až na jednu výjimku s texty Zdeňka Hmyzáka Nováka, Komárova letitého souputníka. Z toho vyplývá, že sound i hudební filozofie kapely navazuje na (nedoceněnou) Činnu, ale tentokráte s drobnou příměsí elektroniky a razantnější rytmikou, bonusem je také nehrávání ve studiu Jámor Ondřeje Ježka, který je třešinkou na dortu každé nahrávky. Jemná hudba ostrých hochů a hravé texty mistra obrazů tvoří tak kvalitní, pozoruhodnou a unikátní kombinaci, že se jí na české scéně málokdo vyrovná.
UNI 12/2025
Pražské, nyní už jen kvarteto Končinna, jak napovídá i svým názvem, je volným pokračováním někdejšího výrazného zjevení alternativního šansonu, kapely Činna. S tou ho spojují nejen pianista Petr „Komár“ Soudek a (až na jednu výjimku) texty Zdeňka „Hmyzáka“ Nováka, ale i samotné skladby. Většinu z nich už totiž Činna kdysi hrávala; v novém aranžmá mají ale výrazně modernější a zcela současný zvuk. Ačkoli tak formace oplývá naprosto tradiční sestavou klávesy-basa-bicí-trubka, nešetří samply ani elektronikou, a její hudba se tak přelévá od zamyšlených a někde vyloženě něžných, akusticky pojatých pasáží k až futuristickým okamžikům s tvrdými beaty a expresivním projevem. Proměna a rozdíl mezi oběma soubory je patrný hned na úvodní písni a jednom z největších „hitů“ Činny, skladbě Kuny, kde původně dominantní piano doplňují různé terénní zvuky, hutná rytmika a ve finále jedovatě syntetický klávesový rejstřík, upomínající třeba sólové vyhrávky Michaela Kocába ve skladbách Pražského výběru. Ale i v dalších skladbách mohou posluchače udivit až industriálně nekompromisní a agresivní rytmy, které by nepřekvapily ani u takových Nine Inch Nails či Laibach. To vše v kombinaci s Hmyzákovým textovým surrealismem získává úplně nové rozměry. Protože i v pomalých pasážích, kde nedominují bicí, vystupují na odiv spíš ambientní či krautrockově psychedelické obrazy než někdejší zakouřená barová nálada Činny. Avšak ani tyto kořeny kapela nezapírá; důkazem jsou poklidné písně Hlava kolem a Hroši, zatímco zhudebněný text Ne, to není úsměv Jana Opolského posluchače zanese až někam k art rocku. Na albu zachycenou současnou podobu kapely tak lze doporučit mnohem více třeba fanouškům takových B4 než někdejšímu publiku Činny či jiné devadesátkové alternativy. A je rozhodně fajn, že na značce Guerilla, u které to chvíli vypadalo, že už bude vydávat jen objevené archivní klenoty či mladší klony tradičního undergroundu, vychází právě taková, skladatelsky, aranžérsky i zvukově vypiplaná nahrávka.
Antonín Kocábek
| Doporučená cena v obchodě | 330,- Kč |
|---|---|
| Cena od nás | 300,- Kč |