březen 2013
LÁBUSOVKY 49. LÁBUS BIRTHDAY PARTY, sobota 30.3.2013 v KD v Dobroměřicích u Loun (prakticky dnes už v Lounech) od 19:00 hodin (na sál od 18:00),hrát se bude opět až do...
19.10.2011
POCTA ČESKÉMU UNDERGROUNDU - DIVADLO ARCHA - pátek 4. a sobota  5. 11. 2011 - vstupenky již v prodeji (www.archatheatre.cz, www.ticketpro.cz - v případě nouze se můžete obrátit přímo...
24.8.2011
KONCERTY 23. 9. (LOUNY) + 24.9. (PRAHA - VAGON) DG 307 - DÁŠA VOKATÁ - NEVÝPAR KOVATJEZD - BRATŘI KARAMAZOVI DG 307 s novým projektem Sinusoidy, DÁŠA VOKATÁ se zbrusu novým programem...
Zobraz celý blog...
Dalším dlouhohrajícím LP opusem našeho vydavatelství je nahrávka skupiny BBP podzemního orchestru Je čas (také vyšlo L.P. /= léta Páně/ v roce 2018 na CD, viz včetně rozhovoruhttps...
Zobraz všechna CD...

Zobraz všechna LP...

Od 1.1.2011 nás najdete i na FaceBooku.

nadpisy/menu_cd.png

Z JEDNÉ STRANY NA DRUHOU - KOMPLET 1985-2010

Jan Brabec, bubeník The Plastic People se autorsky i instrumentálně podílel také na tvorbě skupiny DG 307 a tento hudební rozptyl, posedlost okamžikem a důraz na vyřčené slovo přenesl i do vlastní skupiny, kterou nazval podle neukotvenosti své tvorby - z jedné strany na druhou. Posílen o několik stejně svobodomyslných spoluhráčů vytvořil dílo, které může být nazíráno jako soudobá vážná hudba, avantgardní rock, anebo klasika českého undergroundu.
Pro toto „sebrané" vydání se podařilo shromáždit kompletní tvorbu a bonusem jsou pak čtyři nové skladby, která vznikly po 25 letech od prvního (a jediného) koncertu, který je na CD ostatně zaznamenán z větší části také.

Právě vyšlo!! 

www.tyden.cz, 13. 3. 2011
Návraty křehkosti

Do škatulky underground se často smete i to, co tam patří pouze pomyslně, svou nepotřebou uplatňovat na hudební vyjádření pravidla mainstreamové produkce. Ač se to mnohým nemusí líbit, jsou i hudebníci, co si nelámou hlavu potřebou přizpůsobovat se potenciálnímu příjemci a předem rezignují na představu, že všechna hudba vzniká pro posluchače. To, že je podobný přístup přivede na okraj zájmu masového publika, jim bohatě vyváží svoboda vyjádření, kterou tím získají.

Z jedné strany na druhou: Komplet 1985-2010
Stačí jediný poslech, aby i průměrně vnímavému posluchači došlo, proč je pro mnohé pamětníky projekt Z jedné strany na druhou natolik důležitý. Ač šlo o celkem krátkodobou záležitost, která v roce 1986 vyvrcholila jediným koncertem a samizdatově šířenou studiovou nahrávkou (která nemá ani 40 minut), přesto na ni mnozí nejen s úctou vzpomínají, ale i opakovaně ji šíří dál. Jestliže ale vydavatelství Black Point v minulosti vydalo jen zmíněné studio, aktuální vydání věrno svému názvu přidává i záznam onoho jediného koncertu a jako bonus i čtveřici loni pořízených skladeb, které jsou jakýmsi epitafem.

web/obecne/brabec-a-spol-4d7bb68f6b54a_275x183.jpgČtveřice tvůrců, která se v projektu sešla, stojí za připomenutí. Ústředním pilířem byl Jan Brabec, který už v té době měl za sebou nejen několikaleté členství v Plastic People, ale mihl se i sestavami kapel DG 307 a Národní třída. Tam se potkal s klávesistou Vítem Bruknerem, dalším zúčastněným, se kterým pak v devadesátých letech působili v Domácí kapele, která bývá občas považována za volné pokračování celého projektu. Brukner je navíc jedním z pilířů a dodnes členem divadla Buchty a loutky. Třetím do party se stal houslista Ladislav Leština, stejně jako Brabec několikaletý člen Plastic People, a kvarteto doplnila zpěvačka Andrea Landovská, později dlouholetá členka skupiny Majerovy brzdové tabulky.

Hudba projektu Z jedné strany na druhou je i přes personální propojení zcela odlišná od toho, co dělali a dělají Plastic People. Ačkoliv tam Brabec hrával na bicí, je zcela nerytmická, důrazně akustická, s velkým důrazem na křehké nástroje typu klavír, zvonkohra či vibrafon. Temnější a melancholičtější notu vyvažuje v nemalé míře křehkost a třeba ve skladbě Sieh des Todes Blasses Bild na jeden z máchovských textů až nábožná pokora. Celé pásmo působí nesmírně citlivě, místy romanticky a zasněně, jinde důrazem na vyznění až divadelně.

Zajímavá je i nadčasovost, ve které se skladby přibližují návaznosti na vážnou hudbu. Ačkoliv vznikly už před čtvrtstoletím, vůbec to nehraje roli. Což potvrzuje pověst iniciátora Jana Brabce jako člověka silně zásadového nejen v občanských postojích, ale především v uměleckém názoru. Bez ohledu na to, zda šel s proudem nebo proti němu, natožpak zda se tím někomu zalíbí. Při poslechu nahrávky pak také nabývá jasných rozměrů to, proč míval podle pamětníků v Plasticích časté spory ohledně hudby s Mejlou Hlavsou, který se nikdy netajil svou láskou k rocku a přímočarému hudebnímu vyjádření. Rozhodně tak jde o nahrávku, ke které se stojí za to pro její originalitu i po letech vracet.

Antonín Kocábek

 

LIDOVÉ NOVINY, 8. února 2011
Pražští Z jedné strany na druhou patří k neprávem opomíjeným skvostům domácího undergroundu - kapela kolem tehdejšího bubeníka Plastiků Jana Brabce hrála prokomponovanější hudbu, s lehkým poohlížením se do soudobé komorní hudby, jako například v Sieh des Todes blasses Kind (německá báseň K. H. Máchy!), kdy se působivě uplatnil zpěv Andrey Landovské, doprovázen pouze klavírem a bicími. Skupina zhudebnila i další Máchovu báseň, Otec spomene rodině, s klasikovými verši ovšem souzní i původní Brabcovy texty. Na albu najdeme jak studiové nahrávky z roku 1986 (ty již vyšly před dvanácti lety u Black Pointu), tak zvukově razantnější záznam koncertu z hospody v Lysolajích ze stejného roku a čtyři nahrávky z roku 2010 - ač zde z původní sestavy zůstal pouze Brabec a dnešní člen loutkového souboru Buchty a loutky Vít Brukner a hudba není tak temná, drží se původní poetiky.

Josef Rauvolf

Doporučená cena v obchodě250,- Kč
Cena od nás225,- Kč
zavřít