DG 307 - ŽIVOTY? NEBO BLUDNÉ KRUHY?

Tato nahrávka vznikla v roce 2013 jako poslední studiový záznam kapely DG 307. Mimo vynikající Zajíčkovy poezie je tento projekt zajímavý zvukovým návratem ke kořenům souboru, k čemuž přispívá sugestivní kompozice rozdělená do několika částí, obsazení několika smyčcových nástrojů a pestrých, neustále „tančících" bicích. Veskrze monotónní rytmickou linku důsledně čeří smyčcové nástroje, které projev skupiny zprůzračňují a často posouvají až do melodické polohy. Zvuk však stále zůstává velmi syrový, a spolu se sugestivními, mnohdy bolestnými texty, je i po létech ojedinělý.
V době svého vydání sklidila nahrávka velmi kladné recenze (viz Recenze), ale pro její vydání v roce 2025 se výhradní autor hudby, Tomáš Vtípil, ve svém studiu dinn is not noise znova ponořil do původních pásů a pro „černou placku" udělal pár úprav. Říká: Při přípravě nového vydání "Životů" jsem si dovolil jít nad rámec běžného vinyl remasteru, který by "pouze" přizpůsobil technické vlastnosti nahrávky specifickým požadavkům gramofonové desky. Mám k albu do jisté míry autorský vztah, proto jsem se rozhodl ho i kompletně přemíchat, sáhnout do aranžmá a celkového soundu. Tím jsem si na sebe ušil docela bič, v průběhu práce jsem zjistil, že takhle vstoupit do tvaru už před lety uzavřeného je pro mě v lecčems náročnější než dělat novou nahrávku od nuly ("nelze se vracet, nelze spočinout"). Jestli se to nakonec přece jen podařilo, ať posoudí posluchač: celou stavbu jsem o pár minut zesvižnil, ale ne tím, že bych zrychloval tempa, vlastně jsem ani téměř nic nevystříhl, spíš jsem jednotlivé elementy poněkud těsněji "zapasoval do sebe". Na pár místech jsem aranžmá obohatil trochou trubky a elektroniky. V mixu a masteringu jsem se pokusil dosáhnout barevnějšího a prostorovějšího zvuku a zároveň neporušit určitou syrově asketickou kvalitu, kterou ten materiál nese. Výsledek představuje oproti CD vydání ne snad lepší ("nic jsem se nenaučil!"), ale pocitově odlišný posluchačský zážitek."
Ale nepochybně v platnosti zůstává vše, co napsal Petr Slabý při vydání původním: V tvorbě DG 307 vždy v životadárné symbióze a souručenství koexistovala undergroundová hudební primitivnost s avantgardním verbálním projevem a něha a láska se mísily s až drastickou sebereflexí a surovým vnímáním současnosti. Pavel Zajíček sice na této nahrávce chvílemi propadá bezbřehému smutku a jistému patosu a nostalgii, ale právě přes ně se dostává do jinak těžko dostupných „mezigalaktických" chimérických světů, které současně zůstávají v undergroundové temnotě, v tom nejhlubším existenciálním podzemí, odkud vzlínají kořeny všeho živého.