Zobraz všechna LP...
Od 1.1.2011 nás najdete i na FaceBooku.
THE PLASTIC PEOPLE OF THE UNIVERSE - LIVE 1972 "2LP"
SIDE A
1. Magor uvádí koncert
2. Indian Hay
3. Fuddle Duddle Osh Kosh
4. Never Seek To Tell Thy Love
celkový čas: 21:29
SIDE B
5. Růže a mrtví
6. Tyger tyger
celkový čas: 19:00
SIDE C
7. Na sosnové větvi
8. The Fairy Queen
9. Improvizace na motivy Cpt. Beefhearta
celkový čas: 21:37
SIDE D
10. Sharleena
11. Peachen En Regalia
12. Trouble Every Day
13. Take You Clothees Off When You Dance - Part II.
14. Crematorium Smoke
celkový čas: 22:43
(Společenský dům, Zruč nad Sázavou, 24. 6. 1972)
Unikátní záznam koncertu ze Společenského domu ve Zruči nad Sázavou z 24. června 1972 (plus dvě písně z koncertu o týden později ze Závodního klubu ČKD Polovodiče v Praze 4, aby představa o koncertu tehdejších Plastiků byla kompletní a trocha toho Zappy ), kde s kapelou vystupoval nejen trumpetista Jan Jílek a zpěvák Paul Wilson, ale zejména kytarista Jiří Števich a bubeník Pavel Eman Zeman. Osm autorských skladeb a 5 x Frank Zappa, jehož písně tvořily součást tehdejšího „zábavového" repertoáru Plastiků. Nahrávka ležela v archivu Pavla Prokeše přes 50 let, ale dočkala se. A s ní i vy. Obal tvoří také autentické fotografie z tehdejšího vystoupení ze stejného zdroje.
O koncertu napsal reportáž očitý svědek, Jiří "Picek" Fryč, pozdější člen Bílého světla, které po svém, odchodu od Plastiků založil právě Eman Zeman: 24.6.1972 se konal koncert Plastic People ve Zruči nad Sázavou. Objednal se miniautobus a početná banda humpoláků vyrazila do Zruče. Vystoupení PP ve Zruči, tak dlouho očekávané pražskou smetánkou se těšilo opravdu hojné účasti. Už odpoledne byl kulturní dům Sázavan obležen lidma podivného vzezření. Pochopitelně, že vlasy na zadek a rozervaný džínsy vyvolávaly zájem policie, ale pražští hippies se chovali celkem ukázněné. Ve 20:00 hodin byla chodba do sálu nacpaná k prasknuti, avšak naděje na zahájeni koncertu jen nepatrná. Vyhořel totiž zesilovač na zpěv. Nadržený dav však musel být vpuštěn do sálu, neboť hrozil demolicí. Situaci zachránil Mejla svou deskou Cpt. Beefhearta Mirror Man. Bylo to prvně, co jsem já i mnoho dalších slyšeli tuto fantastickou muziku, ale učarovala nám natolik, že jsme zapomněli na PP. Já jsem osobně zavrhl svoje dosavadní hudební vzory. Beefheart zvítězil. Dokonale nahradil program a zčásti ukojil touhu davu. Okolo 22:00 hodiny se Pepčovi podařilo opravit zesilovač, zanedlouho to tedy vypuklo. Úvod, Tanec skřítků, Růže a mrtví, Fairy Queen obecenstvo zapomnělo na Beefhearta. Dostalo to onu typickou atmosféru koncertů a PP. Nacpanej sál, rozdivočelej dav omámenej hudbou a zřejmě i něčím jiným se zmítal šílenými tanci. 01:00 hodin - opět porucha aparatury a zbytek koncertu vyplnil opět poslech desek. Fantastickej zážitek a také tučné sousto pro místní plátek. Výsledek = zákaz hraní ve Zruči nad Sázavou a okolí.
Onen plátek, noviny zaměstnanců n. p. Sázavan také ocitujeme: Nechce se věřit, že náš Společenský dům byl dán k dispozici pochybným osobám, které nevkusně oblečeny a vulgárním jednáním kazí dobré jméno naší mládeže.
Na konci roku odchází bubeník Pavel Zeman, aby založil Bílé světlo, poté i Jiří Števich k Extempore a později hraje v Abraam (v roce 1980 emigroval), zmizel trumpetista Jílek a Paul Wilson chápe, že v kapele, která už chce zpívat hlavně česky je jeho angažmá jako cizince problematické, i když, jak sám říká „to chápal a podporoval":
Kapela na rok přerušuje činnost a tato nahrávka je tedy jediným kompletním záznamem toho, jak hráli Plastici People před příchodem Vráti Brabence ... ale to už je úplně jiný příběh.
VYCHÁZÍ 15. 10. a téhože dne ho V AKROPOLI pokřtí JIŘÍ ŠTEVICH a PAVEL EMAN ZEMAN. Předprodej na koncert tady: Palác Akropolis
UNI 102025
Nahrávky z koncertů, které proběhly 24. června ve Společenském domě ve Zruči nad Sázavou a 29. června 1972 v Závodním klubu ČKD-Polovodiče v pražské Krči, již zčásti vyšly, tato edice však má logiku: Plastici totiž končili období převzatých kousků od Velvetů, Zappy či The Fugs a začínali zpívat více česky, rostl i podíl původních Mejlových komposic. A také, byl to poslední koncert před příchodem Vráti Brabence. I. M. Jirous nejdříve uvede kapelu, včetně "Paganiniho českého beatu" Jiřího Kabeše či Paula Wilsona z Ontaria, samozřejmě Mejlu Hlavsu, bubeníka Pavla Zemana, kytaristy Jiřího Števicha a Josefa Janíčka, a pak ještě dodá, "přeji vám příjemný večer, a to je vše, co k tomu mohu dodat." A není také co! Zazní i Magorova dobře míněná rada: "Nesmí se nikdo vysvlíkat na parketě. Čili, kdo se bude vysvlíkat, bude okamžitě vyveden. Jinak, pokud jde o váš způsob tance, není nejmenších námitek ze strany pořadatelů." Uvádíme to pro dokreslení atmosféry, co vše bylo tehdy třeba řešit. Atmosféra byla nicméně ve Zruči i v Krči výborná, kapela hrála bez chyb a díky Ondřeji Ježkovi hraje výborně i CD. Chválí-li Jirous Števicha, právem, jeho dlouhé sólo v Indian Hay je výtečně vystavěné, v logice skladby, výborně si poradil i s instrumentálním pojetím Zappovy Take Your Clothes Off When You Dance. V Indian Hay se dlouze blýskne i Janíček na klavifon a jak je u něj dodnes pravidlem, nepředvádí se, ctí ducha písně, v nevydané Crematorium Smoke slyšíme motivy z pozdější Písně brance. Pro Hlavsu byly po celou dobu vždy důležité texty, zde si vybíral z Jiřího Koláře (Růže a mrtví a Na sosnové větvi), Williama Blakea (Never Seek To Tell Thy Love a The Tyger) a Williama Shakespeara (The Fairy Queen) – řadu z nich známe z jiných koncertů, ovšem třeba Růže a mrtví je zde delší, stejně jako The Tyger. Byl zmíněn Zappa – jeho Trouble Every Day je těžké sousto a ve Zruči měla trochu těžký zadek (dvojLP obsahuje další dva FZ). Celkově: výtečný počin.
Josef Rauvolf
| Doporučená cena v obchodě | - |
|---|---|
| Cena od nás | 800,- Kč |