Výroba slivovice a jiných pálenek
Pochvalná recenze

Bloumaje předvánočním Přerovem roku 1996 v honu na dárky pro bližní své, v jednom knihkupectví v záplavě kýčovitě barevných obálek „velkých". knih o všem možném, padl mi náhodou zrak na střídmou obálku příručky „Výroba slivovice a jiných pálenek". V nakladatelství Maxdorf roku 1997 vydal Josef Dyr a Jan E. Dyr se spoluautory Mojmírem Rychterou a Karlem Melzochem. Neváhaje ani vteřinu, pořídil jsem (cenově: 255 Kč) luxusní dárek. Samozřejmě pro sebe!

Přes svou střídmou obálku, formát A5 a pouze černobílé reprodukce ilustračních fotografií nechává tato příručka všechny hobbystické „velké "knihy daleko za sebou. Minimálně ze dvou důvodů. Ten první - autorova hluboká znalost procesů výroby ovocných pálenek. Ten druhý - de facto jedinečnost této publikace na trhu od roku 1944. Tehdy totiž Vydavatelská a nakladatelská společnost s. r. o. Vesmír v Zemědělské knižnici sv. 4 vydala naučný spis pro zemědělskou praxi s názvem Výroba slivovice a jiných pálenek, autora Ing. Dr. Josefa Dyra.

Reedicí téhož v roce 1946. Éra budování socialismu nepřála vzdělávání prostého lidu v oboru pálení ovocných pálenek a umožnila pouze vydání interního spisu V. Grégra a J. Uhra Výroba lihovin. Takže současné třetí přepracované vydání knihy Josefa Dyra je možno považovat za jedinečné dílo v oboru. A s klidným svědomím mohu vypustit slovo „přepracované". Neboť k doslovnému přepisu prvního vydání z roku 1944 připojil jako druhý uvedený autor Jan E. Dyr pouze kapitolu - Působení alkoholu v lidském organismu. , Karel Melzoch - Legislativní rámec výroby destilátů a Mojmír Rychtera opatřil knihu předmluvou. Některé fotografie krásných a udržovaných lihovarnických zařízení fotografa F. Vackáře z prvního vydání byly nahrazeny fotografiemi velkokapacitních zařízení soukromých velkofabrik na výrobu chlastu. Toto však nic nemění na obsahové kvalitě knihy. Od krátké historické reminiscence výroby a spotřeby pálenek, která zdá se od patnáctého století neustále vzrůstala tak, "že již r. 1584 policejní řád zapovídal podávání alkoholových nápojů v neděli a r. 1596 se moravští stavové usnesli na zákazu pití kořalky jako nápoje ďábelského a nedovolovali jeho výrobu z obilí a z příčiny velké neúrody obilí totéž zakázal roku 1600 i český sněm" - málo platno -„ V roce 1750 měl už třeba Tovačov 1pivovar a 7 vinopalen a měšťané přibyslavští a polenští pálili na 31 kotlích" se v knize dočtete vše podstatné pro výrobu kvalitních kořalek - dále jen názvy kapitol - Jednotlivé druhy ovoce a další suroviny k výrobě pálenky, Základy chemie při výrobě pálenek, Mikroorganismy, Kvašení, Postup při výrobě pálenky, Pálení, Chemické složení a úprava pálenky, Uskladnění pálenek, Kontrola provozu při výrobě, Zkoušení hotových výrobků, Výroba některých známějších lihových nápojů, plus výše zmíněné nepodstatné dodatky spoluautorů. A nepostradatelná příloha - alkoholové, ředící, teplotní a převodní tabulky.

Studiem této velmi užitečné příručky spolehlivě získáte jisté technologické maximum, oproti kterému je možno „zaručené" rady „zkušených" sousedů a známých považovat za pouhé pověry a znalosti povětšinou zchlastaných obsluh a personálu pěstitelských pálenic za technologické minimum. Takže se s klidem můžete dle návodu kapitoly VIII pustit do výroby absinthu.

Tož na zdraví!

-halfskin-