Ani 27 let po své smrti nedopřává mýtus Jima Morrisona klidu, stejně
jako za jeho života, historikům Doors, členům kapely, přátelům a
rodině - a úředníkům.
Úřady, které mají na starost hřbitov Piére Lachaise v Paříži,
kde je Ještěrčí Král pohřben, prohlásily, že neobnoví třicetiletý pronájem
na Morrisonův hrob po jeho
vypršení v roce 2001. A to kvůli škodám na oklních plochách a
hrobech, způsobených turisty. Až se čas pronájmu naplní, musejí být
tedy ostatky Jima Morrisona přemístěny. Ale od těch , kdo mají na
starosti jeho pozůstalost nepadlo ještě ani slovo, kde bude nové místo
jeho odpočinku. Jim sám si kdysi přál, aby jeho popel byl rozprášen
nad Venice Beach (pobřežní čtvrť
L.A.), kde Doors odstartovali svou kariéru.
Kytarista Doors Robby Krieger uvedl v interview (viz.
dále), že velký fanoušek Doors - prezident České republiky Václav
Havel se nabídl, že se o Jimovi ostatky postará.
Redakce Mašurek je připravena v případě, že Václav Havel neuspěje
na Olšanech (a podle našich dobře informovaných zpravodajů to dobře
nevypadá), navrhnout prezidentu hřbitov
v Troubkách nad Bečvou -
(naše redakce sídlí přímo naproti hřbitova!) - jako řešení.
Jak známo, Jimův otec byl armádním důstojníkem a tak by Jimův hrob
v sousedství pomníku sestřelených amerických letců byl
symbolickým usmířením syna s otcem.
Důležité letiště NATO, nedaleko Troubek, by pro turisty, kteří by
opomenuly jiné pamětihodnosti a krásy České republiky bylo jistě
vítanou spojkou mezi jinými evropskými metropolemi a hrobem Jima.
Troubky se nachází u důležitého železničního uzlu na Moravě, přerovského
nádraží (jediný známý non stop bufet i za komunistické éry!), což
by vyhovovalo studentům, kteří na drahé letenky jaksi nemají.
Nelze také opomenout téměř vedle ležící pomník Jana Sarkandra (byl
zde místními bratry lapen), kde by se mohli formovat pelgrzimky hippies
poutníků a tato oblast by naopak mohla být i jejich cílovým místem.
Arcibiskupské vinné sklepy Kroměříž, by zde mohli postavit kiosek, a
z jeho jistě nemalého výtěžku by mohly přispívat k obnově
pietního místa
Nadace tovačovského zámku, který leží od hrobu co by kamenem
dohodil, je projektu také příznivě nakloněna a dokonce již byl v Hostinci
Na lapači založen přípravný výbor pro přeměnu podhradí a části
zámku na hotelové a turistické zařízení pod názvem „Morrisonovi
hatě“. Také ostatní místní živnostníci a drobní i velcí
podnikatelé (za velké např. Přerovský pivovar vyrábějící kvalitní
pivo místní úrovně „Zubr“, za malé např. výrobce zajímavých dýmek
a ozdobných náramků a dvě pěstitelské pálenice, slíbili spoluúčast
na celé pietní akci, jistě tuší i ekonomický zisk, což zajisté není
na škodu.
Místní samospráva (KDU-ČSL) je také projektu příznivě nakloněna,
neboť jistě bujarý turistický ruch by dozajista přinesl tolik potřebné
finance, při loňských povodních této těžce postižené obci a státu
by se odlehčilo. Tímto vyzýváme dámy a pány poslance-yně a senátory
-yně aby se zasadily u příslušných institucí o zdar celého projektu
naší redakce.
Předpokládáme že naši čtenáři
jistě též zahoří pro to, mít Jima doma a tak souhlasné petice zasílejte
na adresu redakce.
Připomeňme si, že Jim zemřel 3. července 1971 v Paříži, kam
se přestěhoval se svou Pamelou, když podlehl přemíře alkoholu a příležitostnému
šňupání heroinu. Úřední místa v Paříži nikdy neprovedla
oficiální pitvu. Kromě neznámého francouzského lékařského vyšetřovatele,
který odvedl lajdáckou práci, když potvrdil úmrtní list aniž by řádně
ohledal tělo, nikdo neviděl Morrisona ve vaně nebo mimo ni kde zemřel,
kromě Pamely Coursonové, která zemřela na předávkování heroinem
v roce 1974. To vedlo ke spekulacím že Morrison je naživu a
žije si dobře v Africe, kde obchoduje se zbraněmi, slonovinou,
otroky a pálenkou a hraje blues s duchem
Arthura Rimbauda.
Zdá se, že jsme svědky dalšího revivalu Doors rozníceného především
vydáním dlouho očekávaného Doors Box Set u Elektry. Je to senzační
kolekce daná dohromady především z nevydaného materiálu - 3 CD
s novými písněmi. V San Diegu na podiu Repertory Theater v současnosti
probíhá představení „The Celebration of the
Lizard“ - skvělý to hold tomu jak Doors dovedli implantovat
avantgardní divadlo do rockové arény.
Mezitím se objevily další přírůstky do knihovničky s Doors - On
the Road with Doors od Grega Shawa (kde pečlivě popisuje každé
vystoupení Doors), dále Doug
Sundling napsal The Doors: Artistic
Vision
(tolik potřebný portrét skupiny jako seskupení umělců) a kniha The
Doors Companion (kolekce článků od Alberta Goldmana, Lestera Bangse,
Davida Daltona a dalších).
Knihu píše také klávesista Ray Manzarek, Pamela Butlerová (o Pamele
Coursonové) a Jimova ex- manželka Patricia Kennealy Morrison.
Patricia Morrison, která ve své kontroverzně otevřené knize Strange
Days: My Life With and Without Jim Morrison popisuje Pamelu Courson
jako „děvku, feťačku a pravděpodobnou vražedkyni“, dává
dohromady kolekci nepublikované poezie, kreseb a písní, které Jim buďto
napsal v dopisech nebo je jí daroval. Je tu jen jeden problém. Správa
Morrisonovy pozůstalosti vlastní práva na tento materiál až do roku
2021.
Kytarista Robby Krieger, který napsal „Light My Fire“, vystupoval v říjnu
loňského roku v newyorském nočním klubu Tramps se svou kapelou,
jejíž členem je jeho syn Waylon, a při té příležitosti se k nim
přidal i bývalý bubeník Doors John Desmore. Tou příležitostí při
které hráli muziku Doors byla oslava vydání kolekce The
Doors Box Set - třicet let po vydání debutového alba
Doors. Na druhý den poskytl Robby tohle interview pro HIGH TIMES:
HT : Pomyslel jsi někdy
na to, že bys hrál se svým synem na 30. Výročí Doors?
Robby Kriger: Ne,
nikdy. 30. Výročí Doors je také 30. Výročím Summer of Love. To byl
náš skvělý rok, 1967. Lidé se domnívají, že jsme načasovali vydání
tohoto box setu na naše výročí. Ale není to pravda. Snažili jsme se
dostat tu věc ven již několik let.
Jak ten projekt začal?
Náš producent Paul
Rotchild, který nedávno zemřel, před čtyřmi nebo pěti lety tu celou
věc rozjel. Našel hodiny a hodiny materiálu. Stále ho odněkud
vytahoval a my všichni jsme to poslouchali. Poté to převzal Bruce
Botvick. Celý čas byl naším zvukovým inženýrem. Dokázal z toho
dostat ten pravý zvuk.
Kdy jste dotáčeli novou skladbu
„Orange County Suite“?
Jen před pár měsíci. Zašli
jsme za Rayem Manzarekem (býv. klávesista) a zkoušeli to. Srandovní
bylo že všechno Rayovo vybavení přestalo fungovat - bez jakéhokoliv důvodu.
Takže to vypadalo jako, „No jo... Jim je tady.“
Jim byl určitě při úvodní
skladbě na Box Setu „Five to One“, která je z neblaze
proslulého vystoupení v Miami.
Je z pásku nahraného
na přenosném magnetofonu jedním z těch děcek na vystoupení. Použili
ho také při soudním procesu, když se jím snažili dokázat obvinění z „obscénnosti“
Hned po „Five to One“ je krásná
jazzová verze skladby „Queen of the Highway“
Všichni milujeme jazz a
Ray, který je z Chicaga, byl nadšencem do blues. Měl fantastickou
sbírku desek. Sedávali jsme v jeho domě
a poslouchali všechny ty skvělé bluesové desky a přitom nás
napadali další hudební nápady.
Live verze „The End“ je tou
nejlepší, kterou vůbec kdy Doors použili na svých deskách.
Vždy ně mrzelo, že nemáme
verzi „ The End „. která by byla přesně taková, jak jsme ji hráli.
„The End“ na naší první desce je dobrá, ale je spíš jen kostrou
toho co by měla být. Nevím proč jsme tuto verzi nepoužili dříve.
Jeden z disků box setu je nazván
Oblíbené skladby členů
kapely. Proč sis vybral „Take It As It Comes“ (Ber to jak to přichází),
z prvního alba?
To bylo oblíbené rčení
Maharishiho. Lidé si myslí že jsem tu píseň napsal já, ale byl to
Jim.
Nekontaktovali jste Maharishiho ještě
před Beatles?
Byli jsme na prvním setkání,
které uspořádal Maharishi když přijel do L.A. Bylo to v malé místnosti
v centru L.A. a ta byla zaplněna
povětšinou starými lidmi, kteří hledali exotický úlet. O
Maharishim jsem slyšel brzy, protože můj přítel se s ním setkal
v Indii, kam odjel aby našel duchovního mistra a našel Maharishiho.
To bylo vlastně i místo kde jsme se, Ray, John a já setkali. Znal jsem
už z dřívějška Johna, ale tam jsme potkali Raye. John, Ray a já
jsme vzali předtím dost acidu a byli jsme trochu vláční. Ale Jim v tom
jel takkkkkk, že jsme ho tam nedostali. Když se pak Jim setkal s Maharishim,
upřeně se na něj zahleděl. Pak nám řekl,“Chtěl jsem jen vidět
jestli tam opravdu je, člověče.“
Při The Smothers Brothers Shou, když
Doors hráli „Touch Me“ v roce 1968 jsi měl ošklivou modřinu
pod okem. Co se stalo?
Ptali se mě jestli nechci
make-up a já jim řekl, „Ne, možná se mě za třicet let někdo na to
zeptá.“ A měl jsem pravdu. Vždy lidem říkám, že mě Jim praštil.
Ale ve skutečnosti to bylo z autonehody.
Co si myslíš o sporu ohledně
Jimova hrobu?
Ve Francii nám neprodají
parcelu, ale pronajmou vám ji. A obvykle to dělají na, řekněme 300
let. Ale z nějakého důvodu dostala Pan třicetiletý pronájem.
Prezident České republiky Václav Havel řekl. Že se o něj postará.
Je velkým fandou Doors.
Poslední otázka:
Vytáhl ho Jim z kalhot v Miami 1969?
Pokud já můžu říct,
tak ne. A to víš, že bych si toho všimnul kdyby to udělal. Bylo by to
těžké si toho nevšimnout. Ten jeho byl pravděpodobně největší ze
všech rockových hvězd.
High Times a redakceMP
Překl:P:S:W:
|