ZN, 8.6.1995 (Karel Toman) S Pavlem Komínkem o revue Mašurkovské podzemné po deseti letech
MF DNES, 15.8. 1997 (Karel Toman) Vydavatel undergroundové revue vděčí za záchranu moru a trávě
Mladý svět, 1997 č. 38 (Pavel Traub) 1997 - Kde český underground tlí?
MF DNES, 31.12.1997 (Karel Toman) Undergroundová revue přežila povodeň a jubiluje
MF DNES, 27.1. 1998 (Karel Toman) Olomouc byla hlavním městem undergroundu
REFLEX, 2 000 č. 27 (J.X.Doležal) Zpráva o srazu starého undergroundu
HIGH TIMES, July 2 000 Pix Of The Crop – Garden Of The Month

TV:
KATOVNA 6.6.1999 ČT 2 (Miroslav Petříček)
Salón moravskoslezký 1999 ČT 2 (Jan Král)
ALTERNATIVA 1998 (Josef Rauvolf, režie Slavík)

MF DNES, Střední Morava 15.8. 1997
Vydavatel undergroundové revue vděčí za záchranu moru a trávě
T r o u b k y – Jediná tuzemská undergroundová revue s podivným názvem Mašurkovské podzemné má sídlo v domácnosti Pavla Komínka v Troubkách na Přerovsku. Při povodni uplavala podstatná část archivu, redakční místnost však zůstala ušetřena a Mašurkovské podzemné budou vycházet dál. Komínek tvrdí, že za záchranu své rodiny i časopisu vděčí moru a marihuaně.
„Náš dům je naštěstí naproti troubeckého hřbitova. A je známo, že naši předkové budovali hřbitovy na vyvýšených místech, aby se při podobných příležitostech, jako byla letošní povodeň, nešířil mor,“ říká majitel, vydavatel i redaktor revue, kterou vydává už třináct let a kterou znají nejen příznivci undergroundu v celé zemi.
Když se Komínek ocitl obklopen vodou, hledal nafukovací člun. Našel jej, nášlapná žába, pomocí které člun nafukoval však uplavala. „Hubou se člun nafouknout nedá, ve ventilcích jsou velké membrány, je třeba dovnitř zastrčit nějakou trubičku,“ usmívá se zachráněný Komínek.
„Naštěstí jsem měl při sobě tenkou dýmku, která jinak slouží ke kouření marihuany.“ S její pomocí se mu podařilo člun nafouknout a dopravit rodinu do bezpečí.
Marihuana však sehrála svou roli i v následujících dnech. Dole ve sklepě měli Komínkovi na dva metry vody. Jediné, co tam zůstalo suché, byla velká láhev s marihuanou.
Láhev s marihuanou v Komínkově sklepě zůstala. „Když pak jeli kolem vojáci s chloraminem, požádal jsem je, aby mi sklep vydezinfikovali. Vyhověli mi. Ale po jejich odchodu už tam láhev nebyla,“ krčí Komínek rameny.
O část archivních materiálů však Komínek přišel. Uplavaly třeba anarchistické časopisy a časopisy o právech zvířat. „Měly pro mne velkou cenu, to však pojišťovně nevysvětlím,“ říká vydavatel revue, která vychází v nákladu patnáct set výtisků a velký zájem je o ni zejména v pražské undergroundové obci.
Podivný název své revue vysvětluje Komínek takto: „Před rozdělením státu byly Mašurkovské podzemné k dostání i na Slovensku, kde se vepřům říká mašurky. A na vepře jsme přišli přesmyčkou. Přerov jsme změnili na Vepřov.“
Nyní Komínek uklízí kůlnu a umývá zablácené elektromotory. Přitom však již připravuje nové číslo. „Bude dvacáté, jubilejní,“ pochvaluje si Komínek, který si při samizdatovém vydávání revue užil se socialistickými úřady své.
Mašurkovské podzemné se zabývají hlavně alternativní kulturou, od beatniků až po dnešek. V poslední době se věnují také ekologickému zpracování konopí.
KAREL TOMAN
MF DNES 27.ledna 1998

Olomouc byla hlavním městem undergroundu
O l o m o u c – O víkendu se Olomouc změnila v hlavní město undergroundu. Asi 100 aktivních příznivců tohoto alternativního kulturního proudu se sjelo do olomoucké hospodu U Muzea. Kapely hrály, pivo teklo a hosté se bavili.
Setkání svolal Pavel Komínek, který v Troubkách vydává jedinou tuzemskou undergroundovou revui s názvem Mašurkovské podzemné. „Chci Mašurkovské podzemné předvést v jakýchsi živých obrazech. Proto jsem pozval nejen příznivce, ale i lidi, kteří do revue přispívají,“ svěřil se před zahájením happeningu trochu nervózní vydavatel. Měl totiž obavy, kolik hostů do Olomouce dorazí. V průběhu sobotního odpoledne se však jeho čelo stále více jasnilo. Ivan „Magor“ Jirous sice nepřijel, zato dorazil, i když se zpožděním způsobeným havárií a zácpou na dálnici, Vladimír Drápal.
Kronikář tuzemského undergroundu, který pod pseudonymem Lábus plní stránky „Mašurek pravidelně, se vydal na cestu až ze severočeských Loun. „Underground poznáš. Je to láska , ale až na druhý pohled. Dal by se definovat větou: Neomezuj a nenech se omezovat,“ smál se štíhlý a dlouhovlasý Drápal. To už byla zábava v plném proudu.
Z Čech přijel také fotograf Štěpán Stejskal, který se však definicí undergroundu příliš nezabývá. „To není tak důležité jako to, že nám všem hrozí při současném konzumním způsobu života vyhynutí,“ míní čtyřicetiletý fotograf.
Kreslíř a povídkář Antonín Mikšík je o tři roky mladší než Stejskal. „Kreslit jsem začal náhodou a pokračuju v tom, protože se obrázky některým lidem líbí. A už dvacet let pokračuju v objíždění podobných akcí,“ svěřil se.
Na setkání vystoupilo několik kapel.Stará dobrá ruční práce tentokrát předvedla několik novinek. Kapela Mancusso neoslnila technikou, zněla však undergroundově naprosto věrohodně a dala vzpomenout na dřevní doby.
Zpestřením byl kroměřížský Chorchestr. Mladíci okolo dvaceti let totiž hrají hudbu, která málem upadla v zapomění – jazzrockem ovlivněné vlastní úpravy Herbie Manna a Herbie Hancocka. „Uvolněnost našeho stylu je s undergroundem příbuzná. Mašurky čtu a jejich obsah mne oslovuje,“ zdůvodnil účast na setkání jen za cestovní výlohy dvaadvacetiletý saxofonista Chorchestru David Heinz.
Spolu s Komínkem zakládal Mašurkovské podzemné Miroslav Rozkošný. „První číslo vzniklo v šesti průklepech v roce 1984. Nedochoval se žádný výtisk,“ zalovil ve své paměti sociolog, který do časopisu přispívá stále. „Je příjemné setkat se s lidmi, kteří se nenechají příliš svazovat společností,“ pochvaloval si Rozkošný atmosféru setkání.
KAREL TOMAN